50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

XV. kapitola – Kdo nic neriskuje, nic nezíská...

22. září 2008 v 16:44 |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...

Je tu POSLEDNÍ MINIkapitolka (fakt mini, má asi stránku a půl ve Wordu)....
Ach, já jsem TÁÁK moc happy, že už s touhle povídkou mohu švihnout....
Já tu romantickou sračku nemohu ani vidět....
A kdy tu romantiku přehlédl v kapitole minulé, tak tady se mu to stoprocentně nepovede. Tady vás ta romantika doslova nakope do pr...eee...do zadku....
Dále všichni komentující čekali v téhle kapitole průběh plesu....heh....tak jsem to natruc přeskočila....
PS: Osobní problém nadále přetrvává, takže nečekejte nic světoborného...asi ten PROBLÉM brzo nakopu do zadku....
PPS: Je normální, aby mi jeden kluk nechal 400 nepřijatých hovorů?
PPPS: Je normální, aby mi můj kluk koupil těhotenský test?
PPPPS: Je normální, aby mi vyšel pozitivní těhotenský test, ačkoli nejsem těhotná?
PPPPPS: Je normální, aby když tuto informaci sdělím třem lidem, aby mi všechny tři (Ivi, Weruu a Sára) řekly, že chtějí jít za kmotru?
PPPPPPS: Je normální, aby mi jeden test vyšel pozitivně a dva negativně?
PPPPPPPS: Je normální, že tohle musím řešit?
PPPPPPPPS: Jsem magor já nebo oni (můj kluk, Viviene alias Ivi, Werůů a ségra mého kluka alias Sára)????
PPPPPPPPPS: Je normální, že mi z toho hrabe?
PPPPPPPPPPS: JSEM NORMÁLNÍ????
PPPPPPPPPPPS: Prosím o odpovědi....fakt mě to zajímá....

Zula jsem si boty a potichu jsem se proplížila do svého pokoje. Dvouhodinový večírek se malinko protáhl a místo v pět odpoledne jsem se vracela v jedenáct v noci. Opatrně jsem otevřela a zase za sebou zavřela dveře.
,,Překvapila jsi mě. Nevěřil jsem, že tam nakonec půjdeš..." promluvil někdo a já jsem rychle rozsvítila hlavní světlo. Na mojí posteli se válel Black a ani se neobtěžoval sundat si zablácené boty.
,,Umím překvapit... Co tady děláš?" skopla jsem boty a rozpustila si vlasy.
,,Jestli sis nevšimla, tak se zpozdila o šest hodin. Lily s Remem z toho byli na prášky a chtěli, abych si s tebou promluvil, až se vrátíš." udělal si na mojí posteli pohodlí.
,,To je od tebe sice hezké, ale já na to teď vážně nemám náladu." příkře jsem ho odbyla.
,,Dejchni na mě." ozval se.
,,Co prosím?" nevěřícně jsem se otočila a snažila se z vlasů vyčesat tužidlo. Stejnak je ráno budu muset umýt...
,,Abys na mě dýchla." protočil oči v sloup.
,,Chceš mi kontrolovat alkohol? Prosím! Neměla jsem ani kapku." došla jsem až k němu, propálila ho pohledem a dýchla na něj.
,,Co se stalo? Byl to snad abstinentský večírek?" ušklíbl se.
,,Prostě jsem nic nepila." odfrkla jsem si, protože mě už vážně otravoval.
,,Ty se mi teda měníš před očima. Když si vybavím naše první setkání..." nechal větu otevřenou.
,,Tak se zděsím, jak jsem se mohla zaplést s takovým flákačem jako jsi ty." dokončila jsem za něho větu a snažila jsem se rozepnout vázání u náhrdelníku.
,,Nač tak silná slova? Nechceš s tím zapínáním pomoci?" nabídl se.
,,Ty mi nabízíš pomoc a nic za to nechceš?" málem jsem se skácela.
,,Asi jsem se zcvokl. Ale jestli nechceš..." pokrčil rameny a dal si ruce pod hlavu.
,,V pořádku... Jen jsi mě vyvedl z míry..." posadila jsem se na postel a nechala ho, aby se lopotil se zapínáním.
,,A co teď hodláš dělat?" zeptal se a nemotorně zápasil s jemným zapínáním.
,,Co asi? Až skončí vánoční prázdniny, tak půjdu do školy." popravdě jsem odpověděla a malinko se zaklonila, protože mě začínal škrtit.
,,Taky pravda. Tak a je to!" vítězně mi náhrdelník položil do dlaně.
,,Není ti něco? Jsi teď....jiný..." nechápala jsem jeho chování. Dokonce jsme se ještě ani nezačali hádát...
,,Seknul jsem s kokainem. Prý to mění osobnost. Teď jsem čistý jako lilie." zase se rozvalil na postel.
,,Tys byl na kokainu? Odkdy?" vyděsila jsem se.
,,Asi od poloviny září. Někdy v té době jsme se začali nenávidět." odhadl to.
,,Byl jsi nějaký divný..." zamyslela jsem se.
,,No a ten poslední měsíc... To jsem odvykal, takže se mnou v jedné místnosti nevydržel ani James. Proto ty roztržky mezi námi." udělal psí oči.
,,To ti mám jako věřit? Všechno svádíš na drogy..." zavrtěla jsem hlavou.
,,Nezkusíme to znovu? Jedna šance..." pronesl a já se málem skácela k zemi. Tohle bylo přesně to, po čem jsem toužila. Jenže když jsem toho konečně dosáhla, tak se mi to zdálo podivné. Tohle nebyl Sirius Black, kterého znám. Tohle byl někdo jiný... Nebo jsem znala toho jiného Siriuse Blacka? O prázdninách jsme spolu docela vycházeli...zlomilo se to až v době, o které tvrdí, že začal brát. Jenomže čemu mám věřit? Chce jednu šanci...
,,Já nevím, jestli ti mohu věřit... Celý půlrok se chováš jinak a najednou je z tebe člověk zpytující svědomí? Dennodenně jsme se hádali a prali, a ty teď po mně žádáš, abych na to zapomněla? Žádáš, abychom začali od začátku? To nemůžeš myslet vážně! Dýchni na mě!" nakázala jsem. Tohle všechno bylo až moc krásné na to, aby to byla pravda... Ale já tomu budu věřit. Budu tomu věřit a dám mu šanci. Kvůli Amélii. Možná se spálím, ale nebudu si nic vyčítat. Kdo nic neriskuje, nic nezíská...
,,Dýchnout? Ty si myslíš, že jsem na mol?" rozesmála jsem ho.
,,Dýchni a jestli budeš čistý, tak to možná risknu. Možná." stanovila sem si podmínky. Naklonil se nade mě a místo aby dýchl, tak mě hrubě políbil. Co jsem od něho taky mohla čekat, že? Správně bych mu měla jednu vrazit, ale ten polibek ve mně rozvířil šílené tornádo pocitů. Bylo to, jako bych si šáhla na drát, který je pod proudem.
,,Asi to risknu." zavrněla jsem, ale mozek mi křičel: Ne, ne ne, ty náno! Chceš skončit jako troska? odstrč ho, dělej! ODSTRČ HO!
,,Asi?" přetrhal jemné tkaničky, kterými byl svázaný korzet. Asi jsem se zmagořila! Vychrápu se s ním a budu doufat, že mě pak neodkopne? Kam jsem sakra dala hlavu?
,,Ne! Tohle...tohle nejde!" prudce jsem se posadila a čelem ho praštila do nosu.
,,Co je?" nechápal.
,,Já nejsem jako ty desítky naivek, se kterými si užiješ a potom je odkopneš. Já nejsem na jedno použití." oznámila jsem mu a vyškrábala se z postele. Zamířila jsem rovnou do koupelny, kde jsem se zamkla na dva západy.
,,S uchem na klíčové dírce jsem počkala, dokud nezaklaply dveře. Důkaz toho, že odešel. Nyní bych si nejraději nafackovala. Málem jsem se s ním vychrápala! Zcvokla jsem se snad? A navíc jsem ho přesvědčila o tom, že má nade mnou pořád nějaký vliv.
Svlékla jsem za sebe nakládanou róbu a zalezla do vany. Zapnula jsem sprchu a nechala si drobné kapky vody dopadat na tělo.
Pokusila jsem se za sebe smýt všechny problémy. Jakmile jsem se trochu uklidnila, omotala jsem si okolo těla ručník a vyšla z koupelny.
,,Ještě jsme to nedořešili." ozval se z postele Black.
,,Ty jsi pořád tady?" zděsila jsem se.
,,Zaklapnutí dveří je starý trik." sjel mě pohledem. Přitáhla jsem si osušku ještě blíž k tělu.
,,Podlý trik." odplivla jsem si.
,,Účinný trik." pokrčil rameny.
,,Co ještě chceš?" netrpělivě jsem poklepala bosou nohou.
,,Neříkal někdo, že mi dá šanci? Zamysli se, kdybys byla na jedno použití, tak to bych ten limit už dávno vyčerpal, ne?" vstal a blížil se ke mně. Pohledem jsem zavadila o postýlku s Amélií. Mozek mi radil, abych ho neposlouchala.
Neposlouchej ho! Zdrhni! Couvej!

Udělala jsem pár kroků směrem k němu.
Neslyšíš, co ti říkám? Běž pryč, dokud je čas! Copak jsi ho za ty měsíce neprokoukla? Omotává si tě okolo prstu! Navíc ho přece nenávidíš!

Mlčky jsem stála naproti němu a zírala mu do očí. Snažila jsem se z nich něco vyčíst, ale byly jako hluboké studně. Nikdo neví, co se v nich skrývá... Kdo nic neriskuje, nic nezíská.
Okamžitě toho nech! Co to zase děláš? Copak jsi-

Vypnula jsem mozek a přitiskla se k němu. Kdo nic neriskuje, nic nezíská... Avšak ve skrytu duše jsem věděla, že nic není tak dokonalé, jak se na první pohled zdá. Možná že za pár dní/týdnů/měsíců/let budu svých činů litovat. Ale kdo nic neriskuje, nic nezíská...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | Web | 22. září 2008 v 16:55 | Reagovat

kapitola bola super!

no a teraz k tym ps: ty si  normalna!ale tvoj chalan asi tazko!

ps:mozem ist za kmotru?:D

2 Angela Angela | Web | 22. září 2008 v 17:27 | Reagovat

Dobrá kapitola. Ale tentokrát fakt přeslazená :// Ovšem škoda, že je poslední.. bude epilog? :)))))

Jo a já chci být taky kmotra :D

3 tonks tonks | E-mail | Web | 22. září 2008 v 17:41 | Reagovat

posledná??? hej!!! to sa nehrá :D ale ok, beriem, lenže chcet tu potom vidieť aj epilóg !!! :P no pekné, pekné. dobré ale posledné! ja umriem...

no a k ps: môj "názor" vieš :D ešte stále som bez slova ... a za kmotru nejdem, nie je komu :D

4 Hope Hope | Web | 22. září 2008 v 19:25 | Reagovat

kapitolka je super :o) já jsem rozený romantik a tak mi vůbec nepřišla přeslazená :o) akorát je hrozná škoda, že je poslední :o( *fňuk* a taky mě zajímá, jestli bude epilog?!

neboj, jsi naprosto normální

5 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 22. září 2008 v 21:04 | Reagovat

krása...kdepak romantika...mě osobně se líp čte romantika a píšou tragédie...:D:D

A ten kokain mě dostal...akorát mi přijde, že tu něco chybí...něco jako epilog:D

fakt skvělý:)

PS: Jen ho nakopej!

PPS: Ne, není, pokud jsi ovšem nevyloupila banku, nebo nehrozí tornádo...

PPPS: A copak asi předcházelo...? Víš, za jistých okolností je to zcela normální....;)

PPPPS: Ne, není:D

PPPPPS: Jasně, naprosto! To vnímáš jinak, ale to jsou ty těhotenský změny nálad...Mimochodem, nechceš porodit čtyřčata? Byla bych čtvrtá:D

PPPPPPS: Naprosto...

PPPPPPPS: Všechny těhule řeší zbytečnosti...nakupuj výbavičku!!!

PPPPPPPPS: Ehm...;)

PPPPPPPPPS: Jasné, však říkám, všechny těhule...

PPPPPPPPPPS: Jo, jen jsi prostě těhotná:D

PPPPPPPPPPPS: Tak tady je máš:D:D:D:D:D:D:D:D:D Snad povzbudí...:D:D:D:D:D:D:D:D

6 Werůů.. Werůů.. | Web | 23. září 2008 v 21:11 | Reagovat

Joo pekny..a jak jako posledni..?ja sem pro romantiku jako stvorena *zachvat smichu* a ajvi..ty si ji to nandala..:-D myslim agnes ze sme to uz vsechno probirali ne..?a to myslis jako vazne..?on uz ti volal 400x..?to chce dat na tisic ne..?Ale s tim ze ses normalni souhlasim asi jako s tim ze prestavam kourit..*nulove sance* i kdyz..je to urcite lepsi nez ja..:-DTak to je snad vsechno co jsem chtela napsat..*histerickej zachvat smichu na hodinu*MTMMR

7 Elizabeth Elizabeth | 24. září 2008 v 10:40 | Reagovat

Super pises fakt dobře uz se tesim na dalsi kapitolu:D:D

8 jayne jayne | Web | 24. září 2008 v 19:33 | Reagovat

a jeeeje..tak tot bola nadherna kapitolka..fakt nechapem preco si uz chcela tuto poviedku docitat..ved bola taka uzasna..mala som ju strasne rada..no bude mi chybat to je fakt..ale skoncilo to perfektne..ten kokain..to som necakala..fakt super..a na tie tvoje otazky bohuzial odpoved nemam..ale myslim ze Ajvi ti povedala vsetko potrebne :D..dufam ze bude epilog

9 jayne jayne | Web | 24. září 2008 v 19:34 | Reagovat

ejha..sorry..maly preklep..malo tam byt dopisat a nie docitat..moje prsty pisu nieco uplne ine ako chcem ja..vlastne nie..to bola moja zla polovicka :D

10 Nakuta Nakuta | Web | 25. září 2008 v 13:39 | Reagovat

Agi ty mi dáváš...z toho nemůžu..je to tak...špičkový a hulvátský....a je, je to vrchol, vrchol vkusu...naprosto super:D XD přidej ještě epilog

a ty péeska jsme řešily na ajsku, taže se k tomu tady nebudu vyjadřovatXD

11 Aprainononsodo Aprainononsodo | E-mail | Web | 26. srpna 2017 v 0:57 | Reagovat

By dealing together, you both can address problems of self-esteem and mutual trust.  Once you discover the very best natural remedies, you are able to once more have full control of your sexual pleasures.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama