50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

X. kapitola - Klid na lůžku

3. září 2008 v 16:22 | šiblá Agnes Lore-Ley |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
Takže mě vaše komentáře opět moc potěšily a za odměnu vám sem dávám další (jubilejní) kapitolu. Tahle se líbí i mně, takže si ji snad užijete.
Je to ještě větší ptákovina než normálně...
A věnuji jí...třeba...
1) Angele za to, že mi DOBROVOLNĚ věnovala dvě kapitoly k Dceři smrtijedů (PS. taky tě mám ráda )
2) Nakutě, protože ji mám prostě ráda
3) Tonks za pravidelné komentování
4) Envy za její komentáře, ze kterých prostě nemůžu
5) Hope za to, že mi v každém komentáři píše, že se strašně tlemí
Pokud jsem na někoho zapomněla, tak nebojte, tahle povídka bude mít ještě 3 kapitoly a Epilog, tudíž mám fůůůru času na další věnování...
PS: Protože začala škola a já nic nestíhám, poněvadž mám v úterý odpoledko a ve středu a ve čtvrtek taky, takže tu nebudou kapitoly přibývat nijak extrémně často. Tudíž dávám po dlouhé době limit komentářů na 17. Je to sice divné číslo, ale mně se líbí...

,,Panebože! Sam! Co se ti stalo?" přihnala se ke mně Lily.
,,Trochu jsme se porvali s Blackem..." lhostejně jsem pokrčila rameny.
,,Musíš okamžitě na ošetřovnu!" vážně pokývala hlavou.
,,Ale houby musím! To dám do pořádku sama..." mávla jsem rukou a táhla ji k opuštěné učebně.
,,Kam jdeme?" zeptala se zmateně.
,,Do staré učebny přeměňování. Chci tě seznámit se svým novým plánem." sdělila jsem jí důležitě.
,,Jakým plánem?" nechápala.
,,Plánem, jak položit Blacka na lopatky, a potom ho nechat, aby mě sbalil." shrnula jsem to.
,,COŽE?" nechtěla věřit vlastním uším.
,,Vidličky a nože." protočila jsem oči v sloup a zatáhla ji do zaprášené místnosti.
,,Ty si chceš začít s Blackem?" vydechla nevěřícně.
,,A nejen to. Rozhodla jsem se, že dokážu víc. Já si ho vezmu." prohlásila jsem suverénně.
,,Ty si ho vezmeš?" šokovaně se posadila na starou židli.
,,Ale nejdříve ho budu muset trochu zkrotit... A ty mi s tím pomůžeš." posadila jsem se naproti ní.
,,To je vtip?" nadzvedla pravý kousek úst.
,,Ne." stručně jsem ji vyvedla z omylu.
,,Ale ty Blacka nenávidíš!" rozhodila rukama.
,,Když jsem mu vrazila tu poslední facku, tak mi došlo, že ho mám stejně pořád ráda. Ne, že bych nenáviděla jeho...já nenávidím jeho činy..." hluboce jsem se zamyslela.
,,Takže ty na něho celou dobu nadáváš a jako bonus ho miluješ?" pořád tomu nemohla uvěřit.
,,Od nenávisti je jenom krůček k lásce..." usmála jsem se.
,,Ty, Sam....jsi v pohodě?" ujistila se ještě jednou.
,,Jo. Vsadím se, že do tří měsíců mi bude ležet u nohou." cílevědomě jsem se ušklíbla.
,,O co se chceš vsadit?" chytila se Lilka. Ona na to nevypadá, ale hazard je její hobby.
,,Když mě Black do tří měsíců požádá o ruku, tak půjdeš na rande s Potterem." stanovila jsem si podmínky.
,,Fajn. A když tě nepožádá o ruku, tak ho požádáš o ruku ty." ďábelsky se zašklebila Evansová.
,,Platí." plácly jsme si.
,,A teď mi řekni, co jsi vykoumala..." zhoupla se Evansová na ztrouchnivělé židli, ve které to nebezpečně zapraskalo.
,,Dám mu přemrštěné alimenty. Mám kámošku na ministerstvu..." promnula jsem si ruce.
,,A dál?" vyzvídala.
,,Počkám, jak zareaguje, a potom začnu chodit s Robinem." plánovala jsem dál.
,,Hele, Robina Bella do toho netahej, nezaslouží si to..." snažila se mě přesvědčit.
,,No dobře, pokusím se ho ze svých plánů vyškrtnout." na chvilku jsem se zamračila.
,,A co podnikneš dál?" nedalo jí to.
,,Budu ho okázale ignorovat a budu na něho hnusná. Jenom na něho." zašklebila jsem se.
,,To by mohlo zabrat..." zamyslela se.
,,Konec musím ještě domyslet, ale je to zatím jenom hrubý plán. Určitě se naskytnou ještě jiné příležitosti, které okamžitě využiji..." zakončila jsem to.
,,Já tě nepoznávám... Kam se poděla ta holka, co nenáviděla Blacka a všechno, co se ho týká?" zakroutila hlavou.
,,Ta holka tu je pořád. Ta holka totiž Blacka vytrestá svojí láskou." usmála jsem se. No dobře, možná to bylo hodně nadsazené, ale já budu bojovat. Věřím tomu, že ho dokážu alespoň trochu změnit. Ale bude to chtít čas...
,,A ještě něco... Jak do těch tvých plánů zapadám já?" otočila se ve dveřích.
,,Budeš mi donášet, co se povídá v Nebelvíru." mrkla jsem na ni.
,,Že jsem se vůbec ptala..." rezignovaně zakroutila hlavou a nenápadně odešla. Nejhorší je, že sama nevím, co chci. Já ho nenávidím a zároveň miluju. To je psycho... A vlastně si ani nejsem jistá, jestli si ho chci vzít... Ale jistěže si ho chci vzít. Nebo nechci?
Vztekle jsem praštila do stolu, ze kterého se zvedl stoletý prach. Ačkoli jsem Lilce tvrdila, že si ta zranění vyléčím sama, už jsem si tím nebyla tolik jistá. A navíc...kdopak bude na ošetřovně?
Svižně jsem vyskočila a zamířila si to přímo k ošetřovně. Odteď budeš součástí mých intrik, Siriusi... A taky na ošetřovně leží Amélie. Achjo, to se nedá stihnout...
,,Dobrý den vespolek!" vletěla jsem na ošetřovnu.
,,Pst! Pan Lupin spí!" okamžitě se na mě vrhla ošetřovatelka. Potter se po mně ostražitě díval a Sirius mě propaloval rentgenovým pohledem.
,,A co se vám stalo? Také máte takovou věrohodnou historku, jako že jste spadla ze schodů?" povalila mě na pečlivě zastlané lehátko.
,,Ne. Jaképak padání ze schodů? My jsme se s panem Blackem poprali a Potter nás od sebe odtrhával." hrála jsem překvapení.
,,Jste jeden jako druhý." odfrkla si ošetřovatelka.
,,Tak mi dejte nějaké lektvary a já zase půjdu." provrátila jsem oči v sloup.
,,Tak to tedy ne! Hezky tu zůstanete na pozorování. A mimochodem - vaše dítě je jenom trochu nachlazené..." odvětila a nesla ke mně tác plný různobarevných flaštiček. A tímhle tedy padá celý můj plán. Budu muset vymyslet nějaký nový, protože si netroufnu ani odhadnout, jak dlouho mě tu ta fúrie bude držet na pozorování. Copak jsem nějaký pokusný králík?
,,Tohle vypijte. Za chvíli jsem tu." naházela mi na postel dobrých dvanáct flakónků.
,,Tohle všechno mám vypít?" zděsila jsem se a Sirius na protější posteli se uchechtl.
,,Jistěže. A vy se moc nesmějte, pane Blacku. Vaše lektvary přinesu hned." setřela ho ošetřovatelka a zmizela za zástěnou, aby se posléze mohla vrátit s plným podnosem.
,,Smích přejde." použila jsem jeho frázi.
,,Kolikrát vám mám opakovat, abyste byla tiše?" zasyčela mým směrem ošetřovatelka a hodila mi přikrývku a pyžamo. Tady bude děsná nuda.
,,Kdybyste něco potřebovali, stačí zazvonit." sdělila nám, zatáhla okenní závěsy a odešla pryč.
,,No bezva." vydechla jsem a pečlivě jsem si prohlédla nemocniční pyžamo. Teda pokusila jsem se ho prohlédnout, ale jelikož byly zatažené závěsy u oken, tak jsem toho moc neviděla.
,,Co čumíte?" utrhla jsem se na Pottera s Blackem, kteří na mě nepokrytě zírali.
,,Takže ty jsi zvěromág." shrnul to Potter.
,,Je obdivuhodné, že ti to došlo tak brzy. A nějaká omluva za to, jak jsi mě napíchl na ty parohy, nebude?" nadzvedla jsem obočí a posadila se na posteli.
,,Máš si vzít to pyžamo." sdělil mi Sirius.
,,Odkdy ty posloucháš ošetřovatelky?" medově jsem se na něho usmála. Ať se snažím, jak se snažím, tak ho prostě ignorovat nemohu. Už jsem vám říkala, že jsem část plánu zvanou ignorace posunula na první příčku seznamu?
,,Kdo tady zase řve?" zaskučel Remus.
,,Vidíš! Kdybys tak neřval!" obrátila jsem se na Blacka.
,,Já neřvu! Ty řveš!" ohradil se a taky se posadil na posteli.
,,Neřvi pořád!" zařvala jsem.
,,Až přestaneš řvát ty!" praštil pěstí do matrace.
,,Zmlkni!" hodila jsem po něm pyžamo. Já se v jeho přítomnosti prostě nedokážu ovládat! Ten tvrdohlavý mezek mě úplně neskonale vytáčí! Ale stejně mu to sluší, když se zlobí...
,,Co to po mně házíš?" švihnul noční lampičkou přes půlku pokoje.
,,Co si to dovoluješ?" zaječela jsem, hmátla pod postel a hodila po něm bažantem.
,,Panebože..." vydechl Potter a přetáhl si přikrývku přes obličej.
,,Ty po mně budeš házet nočníkem?" vyskočil z postele, chytil polštář a vrhnul se ke mně.
,,A ty mě budeš bombardovat lampičkami?" vřískla jsem a chopila se svého polštáře.
,,Ty sis začala!" praštil mě polštářem.
,,Ne! To ty sis začal!" vrátila jsem mu úder s takovou vervou, až se peří rozletělo po celém pokoji.
,,Co se to tu děje?" zaskučel Rem, který měl okolo postele zatažené závěsy a pravděpodobně nebyl ve stavu, aby si je mohl rozhrnout...
,,No, podívej se, co děláš!" hodil po mně svým polštářem a rozhodil rukama.
,,Já? To kvůli tobě se ten polštář roztrhl!" zavřeštěla jsem a podtrhla kobereček, na kterém stál.
,,Tak ty takhle?" zařval, vyskočil a podkopl mi nohy.
,,Takhle se chováš k dámě?" ozvala jsem se okamžitě.
,,K jaké dámě? Expelliarmus!" rozesmál se a vyslal kouzlo.
,,Protego! Ty zmetku!" bleskurychle jsem vyčarovala štít a pomocí neverbálního zaklínadla jsem ho odhodila na zeď.
,,Hysterko!" zaskučel a poslal na mě tři za sebou jdoucí zaklínadla, na která neplatil můj štít. Vyhodilo mě to do vzduchu a proletěla jsem překližkovou stěnou až na chodbu.
,,Já nejsem hysterická! JÁ JSEM ABSOLUTNĚ KLIDNÁ!" zakřičela jsem dovnitř dírou o velikosti člověka. Kolem se začali houfovat čumilové.
,,Ty nejsi ani zdaleka klidná. Jsi hysterická jak moje matka!" vyběhl dveřmi na chodbu a skrz sněhobílé pyžamo mu prosákla krev z rány, kterou jsem mu přivodila při našem nočním "rozhovoru".
,,Laskavě mě nepřirovnávej ke své matce!" zakřičela jsem a uskočila před podivně vyhlížejícím paprskem.
,,Expeliarmus! Expeliarmus!" vletěla tam Lily a oba nás odzbrojila.
,,Šmejde!" zařvala jsem za ním, ale to už mě někdo pevně držel a evidentně nehodlal pustit.
,,Blondýno!"odpověděl mi a zároveň bojoval s několika studenty, kteří se ho pokoušeli zadržet.
,,Zmlkni!" zasyčela jsem a odfoukla vlasy, které mi napadaly do obličeje. Blonďaté vlasy. Jak já ho nesnáším!
,,Co se to tu děje?" přiběhl Křiklan a zůstal mlčky zírat na díru ve stěně, která tam zůstala po mé maličkosti.
,,Tou dírou proletěl člověk?!?" vyvalil oči a nakoukl do zdevastované ošetřovny, ve které ještě pořád poletovalo peří z mého polštáře.
,,Ano. Tihle dva se porvali!" sdělil mu nějaký snaživý třeťák. Na moment jsme se s Blackem setkali pohledem, a tudíž jsme na sebe nenávistně zavrčeli.
,,Nějak ti tvůj plán nevychází..." dusila se Lily smíchy.
,,Kašlu na toho blbce! Bell je tisíckrát lepší!" zasyčela jsem a propalovala Siria pohledem.
,,Pozor, abys nepřebrala." pokývala hlavou Evansová.
,,Asi jsem v noci musela ztratit hodně krve, když jsem si ho chtěla vzít..." drtila jsem slova mezi zuby.
,,Jsem ráda, že už tě to přešlo..." oddechla si Lily. Kdyby jen věděla, že mne to ještě nepřešlo. Ale já na tebe vyzraji, Blacku, já tě dostanu... Budeš sekat dobrotu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | 3. září 2008 v 16:29 | Reagovat

:D:D:D:D:D:D:D no co k tomu dodat? Tlemím se jak blbá a máma znepokojeně nahlíží do mého pokoje a zřejmě přemýšlí o tom, jestli mi nemá zarezervovat pokoj v Bohnicích :D:D:D Super!!! :D:D A děkuji za věnování :)))

2 romuska romuska | Web | 3. září 2008 v 18:21 | Reagovat

:) oni sú taký zlatý, keď sa hádajú:D som zvedavá či ho dostane......skrotiť Siriusa Blacka.....budem jej držať palce;)

3 Hope Hope | Web | 3. září 2008 v 18:33 | Reagovat

tákže :D

za 1. mocinky moc děkuju za věnování :o)

za 2. tlemím se  jako blbeček :D jaká to novinka, že? :D

já tuhle povídku žeru :o))) mně se hrozně moc líbí a srááášně se těším na další kapitolku :o)

4 tonks tonks | E-mail | Web | 3. září 2008 v 19:45 | Reagovat

rehocem sa tu...ako ... ako debil.  úžasné :D a som zvedavá, kto vyhrá stávku, lebo dobré by bolo aj jedna aj druhá možnosť :D to píšeš z vlastných zážitkov? :P

ps: ďakujem za venovanie, hoci si to za tie svoje nezmysluplné komentáre ani nezaslúžim :D

5 Izabela1996 Izabela1996 | Web | 4. září 2008 v 16:16 | Reagovat

To bylo dobrý :D

6 Kris Kris | Web | 4. září 2008 v 18:39 | Reagovat

Supeer kapitola.

7 Ottawianna Ottawianna | Web | 5. září 2008 v 16:57 | Reagovat

tahle povídka je fakt super, úžasně vtipný a dokonce i s dějem:)

8 ďáblík ďáblík | Web | 6. září 2008 v 11:27 | Reagovat

úžasnýýý:D

9 nnnn nnnn | 6. září 2008 v 12:51 | Reagovat

Co k tomu dodat??? :D

To dobré: okouzlující, fantastické, srandovní, nááádhera!

A to špatné:Já doufala, že k téhle perfektní povídce bude ještě hromada kapitol!!!A jak jsem se dozvěděla,tak už budou jenom tři a epilog! Fňuk...

10 alex alex | Web | 6. září 2008 v 20:27 | Reagovat

Prosím, pokráčko! Je to moc zajímavý. Ale pls napiš další kapču k Blackove jdou do nebe!! A jestli chceš běž se podívat na můj blog! Mám tam též povídky!!!

11 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 6. září 2008 v 22:36 | Reagovat

skvělý! ten plán vypadá zajímavě...ještě, že už nepřeše, to bychom přišly o pěknu zábavu...:D

12 jayne jayne | Web | 8. září 2008 v 20:28 | Reagovat

tak tato kapca bola totalny uj.b..ja os z toho fakt ze nemohla..musela som aspon na polhodku odist od compu lebo osm vazne ze nic nevidela cez tie slzy smiechu a napisat koment bol pre mna nadludsky ukol..este teraz sa rehnim jak kon..ja som si to zacala citat v skole na mobile ale musela som prestat lebo mi ucka zobrala mobil co osm sa tak strasne smiala..ja oms proste nemohla..spoluziaci po mne tak divne pozerali..bodaj by ne ked osm sa snazila tak nesmiat ze osm si do ust natlacila celu ruku  a ani to nepomohlo..nakniec osm to musela docitat az doma..no kruteeee..fakt je uzas..prosim rychlo dalsiu..ak chces napsem ti tu aj 50 komentov len prosim rychlo dalsiu kapcu :)

13 Drow Drow | 3. září 2010 v 18:48 | Reagovat

super ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama