50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

3.kapitola

30. srpna 2008 v 20:17 |  Světice bez svatozáře
Omlouvám se, že jsem kapitolu přidala až teď, i když je tady už dvacet (!!!) komentů k dotazníku. Já vás miluju, lidi...
Jinak takhle kapitola je k Světici, protože to chtělo změnu.
Tak si ji užijte. Je taková nezáživná, ale celkem ujde...

Bezhlavě jsem proběhla hustě nasázenými, nízkými smrčky a větví se bodla do oka. Útěchou mi bylo to, že se to snad za pár minut zahojí. Snažila jsem se vrátit stejným směrem, jako jsem odešla, ale nedělala jsem si žádné iluze o svém orientačním smyslu. Vylezla jsem na jakousi paseku, která byla velice podobná té, na kterou ústila ta chodba. Ale bohužel zde neležel žádný na smrt raněný idiot, takže jsem tu musela být špatně. Ohromeně jsem vydechla, když jsem nad špičkami stromů uviděla vysokou věž majestátního hradu. Vzhledem k tomu, že jsem se od toho hradu nacházela asi sto metrů daleko, pocítila jsem jisté obavy o svoje bezpečí. A ještě ke všemu jsem nemohla najít toho černovlasého blbce.Taky mě mělo napadnout, že vězení se nestaví uprostřed lesa a navíc ten pablb mluvil o tom, že ho vězní na Temném hradě...
Povzdechla jsem si nad vlastní tupostí a znovu se odvážně vydala hledat Siriuse Blacka. Když už jsem ho z té kobky vytáhla, tak ať to alespoň přežije...
Na druhý pokus jsem už konečně našla to správné místo. na zemi ležel Black, sípal a plival krev. Mé obavy o to, aby svým řevem nepřilákal pozornost se ukázaly jako liché.
Znuděně jsem se k němu posadila a ruku mu položila na záda. Bohudík se už neopakovalo to tornádo cizích myšlenek a on se začal postupně zlepšovat. Čím byl čilejší, tím jsem byla unavenější. Počkala jsem ještě chvíli, než se zahojí životně důležité orgány, a potom jsem spojení přerušila.
,,Co děláš? Okamžitě mě začni hojit, bolí mě celý člověk!" utrhl se na mě. Tak to teda ne! Já mu budu předávat svoji energii a on si bude otvírat hubu? Zapomeňte!
,,Ještě chvíli a sekla bych sebou vyčerpáním. A nepochybuji o tom, že ty bys mě tu s radostí nechal ležet." vyjádřila jsem se jasně.
,,No jo pořád! A jak se odsud teďka dostaneme?" rozhlédl se.
,,A najednou se mluví v množném čísle!" ušklíbla jsem se a neobtěžovala se vstát.
,,Já cestu z tohohle lesa najdu i poslepu. Když nechceš, abych ti pomohl..." chvástal se a s heknutím se postavil na nohy.
,,Kdybys o trochu méně žvanil a trochu více jednal..." protočila jsem oči.
,,Kdyby ses pořád nenafukovala..." sjel mě arogantním pohledem.
,,Chápeš význam přísloví: Mluviti stříbro, mlčeti zlato?" povýšeně jsem natočila hlavu jeho směrem.
,,Ne." beze studu odvětil a ležérně flusnul do trávy.
,,Že mě to ani nepřekvapuje..." povzdechla jsem si.
,,Paní CHYTRÁ." ušklíbl se.
,,Nepůjdeme radši?" naštvaně jsem se zvedla z trávy.
,,A najednou se mluví v množném čísle!" použil moji frázi a rychle mě doběhl, protože jsem drtivým tempem rozzuřené ženy vletěla do lesa.
,,Nechceš trochu zpomalit?" zafuněl. Chlapeček má kondičku jako krtek, ale cigaretu bez filtru by si dal!
,,Nechci!" uštěpačně jsem odpověděla a vytrvale poklusávala mezi stromy.
,,Ty hraješ famfrpál?" zeptal se po chvíli a snažil se udržovat moje tempo.
,,V mém světě famfrpál nemáme...teda nemají... Proč se ptáš?" opravila jsem se, když mi došlo, že už to není můj svět. Tam jsem umřela, teď jsem tady...
,,Holky normálně nevydrží běhat tak dlouho a tak rychle..." pokrčil rameny.
,,Před rokem jsem si připadala strašně tlustá, a tak jsem v noci běhala okolo domu a ve dne jsem do padnutí sázela sedy lehy." usmála jsem se nad svými dřívějšími komplexy.
,,Jsi blázen..." nechápavě zavrtěl hlavou.
,,Mysli si, co chceš." lhostejně jsem pokrčila rameny a dál držela přísné tempo. Přece jenom to tajné běhání po nocích k něčemu bylo...
,,Vidíš ten pařez? Na něm by se hezky odpočívalo!" prohlásil a já otočila hlavu jeho směrem, abych viděla, kde zase co objevil.
,,Ááá!" zaječela jsem a hodila držku přes pařez, který mi stál v cestě.
,,Vidíš, kdybys nečuměla na všechny strany, tak bys viděla ten pařez, na který jsem tě navíc dopředu upozornil..." povzdechl si a posadil se na ten prokletý kus stromu. Tiše jsem zavrčela a zvedla se ze země. V těch bílých šatech jsem si tu připadala jako naprostý idiot...
,,A ty se neumíš přemisťovat?" napadla mě spásná myšlenka.
,,Jsem propad u zkoušek..." mávl rukou.
,,Já se neptám, jestli jsi propadl, ale jestli to umíš!" pomalu mi začala docházet trpělivost.
,,Já jsem slušnej člověk, já proti zákonu nejdu!" rozvalil se na zemi.
,,Jo, ale být neregistrovaným zvěromágem ti nevadí, co?" rozzuřeně jsem rozhodila rukama.
,,A tohle víš jak?!?" zvážněl a bleskurychle se posadil. A sakra! Nejraději bych si namlátila, jenže to bych vypadala jako ještě větší idiot...
,,Já vím o tobě všechno..." zachrčela jsem hlubokým hlasem, o kterém v jistém dívčím časopise tvrdili, že je sexy tajemný.
,,Proč tak divně chrčíš?" odbočil od tématu. No tak dobře, už budu mluvit normálně... Ale stejně je to divný...když polovina holek ze třídy nosila obrovské kruhové náušnice, tak byly za hvězdy. Když jsem si je jednou do uší vrazila já, tak se polovina lidí málem skácela smíchy...
,,Protože se snažím uklidnit." zachrčela jsem vztekle. Sakra! Říkala jsem si přece, že už nebudu chrčet!
,,Aby bylo jasno, tak jestli cekneš o tom zvěromágství, tak si tě podám! Kapišto?" výhružně mě převálcoval pohledem. Co si to vůbec dovoluje? Tenhle chudinka mi tu nebude rozkazovat!
,,Tobě já nic slibovat nebudu!" nafoukla jsem se.
,,Tím si nebuď tak jistá..." pomalu mě upozornil. Snad si nemyslí, že se ho bojím? Já mám za sebou feministický rychlokurs, který mi poskytla má nejlepší kamarádka, a tak mě nerozhodí nějaké frajerské řečičky tohohle zoufalce!
,,Ty mě děsíš! Bééé! Pomóóóc, já už se tááák moc bojííím!" teatrálně jsem si začala tisknout ruce na srdce.
,,Hele, a ty bys přemístění nezvládla? Když umíš takovéhle machrovinky..." rukou se dotkl bubliny, která ho pořád obklopovala.
,,Nezvládla. Já akorát vím, že tam jsou nějaké tři O nebo to bylo P?" nahlas jsem zavzpomínala na to, jak se Harry Potter učil přemisťovat.
,,Ty seš divná... Nechápu, jak můžeš vědět tolik věcí, které se tě netýkají... Ty tomuhle světu...ROZUMÍŠ... Jak jsi mohla poznat, že jsem zvěromág? Jak to, že víš, co je to famfrpál, když u vás údajně neexistuje?" zafilosofoval Black.
,,Tak do toho ti nic není. Potřebuji najít Brumbála. To je všechno, co nutně potřebuješ vědět." zatvrdila jsem se.
,,No tak fajn! Jsem ztracený v lese s nějakou divnou holkou, která tvrdí, že pochází z jiného světa a všechno ví!" rozhodil rukama a neměl daleko k hysterickému smíchu. Když to takhle řekl, tak to vážně znělo divně...
,,Jo." nenechala jsem ho hrát prim.
,,Nemohla bys to přemístění alespoň zkusit?" snažil se tvářit mile a křečovitě se usmíval, i když bylo patrné, že mu to není moc po chuti. Jenže pochopil jednu věc - beze mě nemá šanci.
,,Můžu, ale jestli to nepůjde a něco zvořu, tak to padne na tvoje bedra." pokrčila jsem rameny. Koneckonců, za pokus nic nedám... Hrubě jsem ho chytila za ruku, zavřela jsem oči a myslela na Bradavice. Dosud šlo všechno na první pokus, takže jsem podvědomě doufala, že to tak bude i nadále.
,,Budeme tady stát ještě dlouho?" zívl Black. Naštvaně jsem otevřela oči. Jak já ho nemám ráda!
,,Ne. Jde nám návštěva." odvětila jsem bez známky emocí. Rychle se podíval stejným směrem jako já a uviděl černý plášť mizející za nejbližším stromem.
,,Tak dělej, sakra!" zařval na mě.
,,Klid. Máme tu bublinu..." hraně jsem zívla, ačkoli jsem měla žaludek smrsknutý na velikost duhové kuličky.
,,A zabrání jim ta tvoje slavná bublina i ve fyzickém napadení?" hystericky zaječel, až mu přeskočil hlas.
,,A dopr..." vydechla jsem a celým mozkem se soustředila na přemístění.
,,Nemohla bys sebou trochu hejbnout?" vřískal Black. Teda ten je hysterický jak moje matka...
,,Snažím se!" procedila jsem mezi zuby. A pak jsem to ucítila. Kolotoč. Vír. Tornádo. Asi jsem vymyslela nějaký nový způsob přemisťování...
,,Co to proboha je?!?" zavyl psychicky zdemolovaný Black. To je zajímavé. Když ho chtěl zabít Malfoy, tak byl cynik. Když ho já zachraňuji, tak se mi tady z toho složí... Zvláštní...čím to asi bude?
,,Nevím. Ale je mi z toho blbě!" zaskučela jsem. Já se pozvracím i na dětském kolotoči, natož abych lítala uprostřed imaginárního tornáda.
,,Myslím, že se to zpomaluje!" zakřičel. Pohledem jsem zavadila o ruku, za kterou jsem ho držela. Povážlivě mu modraly prsty. Asi bych měla povolit stisk...
,,Proč mě sakra pouštíš?!?" zakvičel jako podsvinče.
,,Jsem myslela, že tě ta ruka bolí..." zaječela jsem.
,,Udělej mi tu radost a nemysli!" zařval.
,,Začíná nám svítit slunce!" přivřela jsem oči před oslepujícím světlem.
,,Toho bych si nevšiml!" zahulákal.
,,Asi budeme přistávat!" ignorovala jsem jeho narážky.
,,Kde?" zeptal se.
,,Co kde?" nepochopila jsem jeho jednoslovnou otázku.
,,Kde budeme přistávat?!?" zavyl.
,,A jak to mám asi vědět?" zavřeštěla jsem naštvaně. Idiot!
,,Jestli to funguje tak, že kouzlíš myšlením, tak bychom se měli objevit na místě, na které jsi myslela!" odpověděl. Pán nám zauvažoval. Potlesk, prosím!
,,Já myslela na celý hrad." odvětila jsem.
,,A na co jsi myslela jako na poslední věc?" mluvil se mnou jako s miminem.
,,Na jezero." zděsila jsem se. Doufám, že jeho teorie je naprosto scestná a vyklopí nás to třeba v ředitelně. Vodičku já nerada...
,,Děláš si ze mě pr_el?!?" zařval.
,,Alespoň si vypereš ty špinavý hadry, co máš na sobě..." pokusila jsem se vtipkovat. Odpovědí mi bylo jen zlostné zavrčení. Taky by se nemusel hned naštvat! Vždyť než jsme vyšli z toho vězení, tak jsme spolu vycházeli poměrně dobře... Až do chvíle, než mě chtěl nechat v lese. Zmetek jeden!
,,Drž se!" zařval a já ve vzduchu udělala kotrmelec. Asi jsme na místě. Moment...neříkala někdy Hermiona, že se na bradavické pozemky nedá přemístit? Než jsem se stihla zeptat Blacka, tak nás to vyhodilo na čerstvý vzduch. A hezky do vodičky.
,,KU_VA! DO HAJ_LU! JÁ SE NA TO VYS_RU!" zaječela jsem, jakmile jsem vyplavala nad hladinu. Doufám, že si dneska jezerní lidé dávají oraz...
,,TO KVŮLI TOBĚ JSME SKONČILI V TÝHLE LOUŽI!" zařval Black.
,,Tak jsi nás měl přemístit sám, když jsi tak chytrej!" zařvala jsem a prostředníčkem mu naznačila, co si o něm myslím. Bohužel jsem přitom neprozřetelně přestala dělat tempa rukama a parádně jsem si lokla. Dávivě jsem se rozkašlala a způsobně jsem si dala ruku před pusu. Díky zákonům fyziky jsem šla okamžitě pod hladinu. Zase...
,,Ježiši Kriste! Ty jsi kopyto!" podržel mě Black nad hladinou, dokud jsem se znovu nenaučila dýchat. Uznávám, že ty kopyto asi není lichotka prvního stupně, ale raději to nechám bez komentáře.
,,Zadělanej rybník!" mumlala jsem si potichu.
,,Jezero." opravil mě okamžitě.
,,Průtokové?" snažila jsem se zúročit věci, které mi v hlavě uvízli jako pozůstatky z hodin zeměpisu. Bohužel jsem si už nepamatovala, co termín průtokové vyjadřuje. Asi že tím jezírkem protéká voda. Jo, tak to bude...
,,Nevím a momentálně je mi to jedno." protočil oči. Teda ten mění povahy rychlostí blesku! Nejdříve hystericky ječí, až mu přeskakuje hlas, a potom se chová jako pán tvorstva...
,,Hej! Počkej na mě!" všimla jsem si, že už je dobré tři metry přede mnou.
,,Tak přidej." ušklíbl se. Asi mi chce vrátit to fiasko s běháním...
,,Jsou tady jezerní lidé?" s respektem jsem se zadívala do kalné vody, ve které jsem neviděla ani vlastní nohy. Je to zabahněné jako rybníčky v parku. Doufám, že z té vody nic nechytnu...
,,No jasně." odpověděl mi a několika mocnými tempy prodloužil vzdálenost mezi námi.
,,Počkej na mne!" zaječela jsem a ze všech sil se snažila dostat co nejblíže ke břehu.
,,Čekala jsi snad ty, když jsi běžela?" vytrvale plaval dál. Jak já ho nesnáším!
,,Jo." vzpomněla jsem si na epizodu s pařezem.
,,Ale až když jsi hodila tlamu přes ten pařez..." ušklíbl jsem. Nic jsem mu na to neřekla a stereotypně jsem dělala jedno tempo za druhým. Jak tohle proboha skončí?!?...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tonks tonks | E-mail | Web | 30. srpna 2008 v 20:36 | Reagovat

:D:D čo napísať? smejem sa ako blázon, vedľa v byte plače malé dieťa, asi som ho zobudila :DD ... proste kapitola bola úžasná, proste som rada, že si s ňou nesekla ;)

2 haňula haňula | 31. srpna 2008 v 10:49 | Reagovat

super kapitola

3 nnnn nnnn | 31. srpna 2008 v 11:11 | Reagovat

Paráda!Tohle se ti vážně moc povedlo!:) :D

4 jayne jayne | Web | 31. srpna 2008 v 12:14 | Reagovat

ty jo..no ja neviem co som robila, ale zistila som ze tato poviedka mi nejak unikla..netusim ako sa to stalo, ale uz som to napravila a mozem povedat ze je to uzasne..tak osm sa nasmiala..teda je to fakt drsne..tesim sa na pokracko..prosim rychlo sem s nim :)

5 Envy Envy | Web | 31. srpna 2008 v 12:20 | Reagovat

Ty voe!!! Já bych mu ta nafackovala!!! To je takovej čur....k!!! Fuuuj že se na něj nevysere!!!! Ale kača sqelá... uu ten Black ten mě tak sere XD hej parádní kapča XD

6 Lili-sb ktoré ťa mooooc lawujeee a zbožnuje tvoje krásne poviedky Lili-sb ktoré ťa mooooc lawujeee a zbožnuje tvoje krásne poviedky | Web | 31. srpna 2008 v 16:12 | Reagovat

*záchvat smiechu*

super:D tlemím sa jak idiot a búchal po stole a škandujem:ĎALŠIU KAPČU!!!!!!  

a ja byt Siriusom tak ju neprovokujem lebo to nemusi skoncit prave najlepsie:)

7 peggy.kaja peggy.kaja | 31. srpna 2008 v 21:48 | Reagovat

OMG.. tlemim se od zacatku do konce... :D to je pr*del... :D:D:DDDDDDDDDD

8 Hope Hope | Web | 1. září 2008 v 1:28 | Reagovat

skvělé :D ale nejsem si jistá, že jsem nevzbudila celou vesnici, jak se tady tlemím :D

9 Angela Angela | 1. září 2008 v 16:10 | Reagovat

Já bych tomu Blackovi fakt dala přes hubu :D Se divím, že ho tam nenechá :D  Jo a rychle přidej další! :))

10 Nakuta Nakuta | Web | 2. září 2008 v 19:26 | Reagovat

Já z toho nemůžu Agi, mistrině vtipných, dobrodružných a lehce sprostých povídek:D:D chlámu z toho...a chci další...aby byli spolu..:D protože se k sobě fakt hoděj:D Sir(r)í forever

11 Gigi Gigi | Web | 3. listopadu 2008 v 16:57 | Reagovat

vůbec jsem si nevšimla až teď, že tady ta kapitola je už dobrý dva měsíce:-D jako upe skvělá;-) hned jdu dál:-)

12 tija12 tija12 | E-mail | Web | 18. ledna 2009 v 10:10 | Reagovat

:D krása :D Ti dva se jednou asi navzájem zabijí :D Moooc se mi to líbí :D

13 Alecta Black Alecta Black | Web | 8. července 2009 v 13:24 | Reagovat

HAHAH :D:D:D ty koško ako uplne skvelé to je :D:D ja som sa furt smiala, Sirius total histerka.. no pekne teda :D idem dalej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama