50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

Srpen 2008

11., 12. a 13. spřátelení s Gigi a Dromedkou, Snavem a Envy

30. srpna 2008 v 20:48
Mám tu další spřátelka. Už vážně nevím, co sem mám pořád psát. Ale hlavně nestíhám číst jejich výtvory... No nic, já to na informatice doženu, až se budu nudit...
Tak se tam určo jukněte, jasný?

3.kapitola

30. srpna 2008 v 20:17 Světice bez svatozáře
Omlouvám se, že jsem kapitolu přidala až teď, i když je tady už dvacet (!!!) komentů k dotazníku. Já vás miluju, lidi...
Jinak takhle kapitola je k Světici, protože to chtělo změnu.
Tak si ji užijte. Je taková nezáživná, ale celkem ujde...

Dotazníček...

28. srpna 2008 v 12:56 | Agnesa zpytující svědomí |  PSYCHICKÉ VÝLEVY
TOHLE SI PROSÍM VÁS PŘEČTĚTE A JESTLI VÁS MOHU POŽÁDAT, TAK TO I POPRAVDĚ VYPLŇTE. KÁMOŠKA TO POTŘEBUJE JAKO STUDII DO ŠKOLY. DALŠÍ KAPITOLA BUDE, AŽ TU UVIDÍM PĚT VYPLNĚNÝCH DOTAZNÍKŮ (pokud jich bude víc, budu moc vděčná...)

VIII. kapitola - Staří známí

28. srpna 2008 v 12:54 | Doktorka Agnes Šílená |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
Milí drazí,
dostali jsme se k druhé nejnesmyslnější nepochopitelné či snad nejtrapnější kapitole celé povídky.
Prostě to tak je. Takže tohle jsou jen duté nesmyslné kecy plné rádoby chytrých řečiček.
Taky je tahle kapitola divná, protože má děj. DIVNÝ děj. Přeplácaný děj. Nepochopitelný děj.
Je to prostě moc akční....trapně akční...
Vlastně je tahle kapitola jednou velkou pohádkou se šťastným koncem...teda...skoro šťastným koncem...
Povaha téhle kapitoly odpovídá povaze její pisatelky. Šílená, komplikovaná, absurdní a DIVNÁ.
Kamarád o mně prohlásil, že když mě vidí, tak si vzpomene na samopal... Dodnes jsem to nepochopila...
Potom tady byla anketa o tom, jaké byste si tipli mé budoucí povolání. Nejčastější odpovědí byla novinářka, ihned po ní spisovatelka. Vlastně každé povolání dostalo méně či více hlasů...až na jedno. Doktorka. A tady se projevuje komplikovanost mé povahy. NIKDO si nemyslel, že bych mohla studovat na doktorku. Zklamu vás, vážení, studuji na doktorku.
Správná odpověď nedostala ani jeden hlas... Proč asi? Protože jsem komplikovaná a šokující osoba...možná budu obdobou doktora Hause...
A dále bych vám chtěla poděkovat za tu kupu komentářů, které jste mi napsali. DÍÍÍKY!
Toť asi vše.
Už vás otravuju dlouho, a tak raději zmizím...
Ahoooooj!

VII. kapitola - Okno jako vrata

18. srpna 2008 v 13:20 | Agnesa propláchnutá aspirinem |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
A ještě jedna kapitolka. Inspirovala jsem se vlastními zážitky...

VI. kapitola - Poprvé a naposledy

18. srpna 2008 v 13:14 | Agnesa propláchnutá aspirinem |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
Napsala jsem kapitolu. Dříve to nešlo, protože jsem stanovala. To byl hukooooot! Eééé...to nic, to ta kupa aspirinu...
Jinak vím, že tahle povídka nepatří k vašim nejoblíbenějším, a proto ji chci konečně tzv. dodělat (čti podělat).
Představte si, že už ji mám napsanou celou...asi jsem se zcvokla... Psala jsem bez přestávky celou noc a bláznivé komedie se někdy ve tři ráno stal příběh o psychicky nevyrovnané holce s poporodní depresí, která si nakonec totálně posere život. To mi připomíná, že bych měla přepsat rozcestník...jenže dneska mi nezbývá čas...
Jinak tahle kapitola je dost divná...vlastně i příští dvě kapitoly jsou divné, ale mám omluvu. Byla jsem ještě trochu nametená z oslavy kámošových patnáctin....
Jinak Tracy mi napsala, abych jí tuhle kapitolu poslala na mail. Problém je, že neznám její mail . Takže, Tracy, jestli tohle čteš, tak se mi prosím ozvi na icq uvedené v profilu autora.
Tak toť asi všechno...
PS: Mám pro vás radu...nikdy nezapíjejte aspirin vodkou, bude vám ještě víc blbě.
PPS: Dala jsem vám sem anketu, tak se budu těšit na její výsledky... Fakt jsem zvědavá, na co mě tipnete...