50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

7.kapitola – Když je čas jít o dům dál...

21. července 2008 v 19:46 |  Blackovi jdou do nebe...
Taková obyčejná kapitola. To je můj dojem z téhle části povídky. Začínají mi docházet nápady na šílené situace. Možná to bude tím smradem, co se šíří od sousedovic oslů. Nemám ráda osly. Nikdy bych nevěřila, jak takové roztomilé zvíře může smrdět. A z toho hýkání mě bolí hlava. Když osel hýká, tak to je jako když vržou dveře od sklepa. Uááááá....běhá mi z toho mráz po zádech.
Prostě zase jedna divná kapitola. Nic moc. Kam zmizel vtip? Kde je černý humor? V pr_eli. Jo, přesně tam. To mám zase náladu, co?
Možná to bude tím, že mi sestřenka už pěkně pije krev. Navíc objevila krásu slova proč.
Káto, ploč spíš? Káto, ploč je ládio na skzíni? Káto, ploč má Míša Kučelů pindíka a já ne?
BOŽE! ZBAV MĚ TOHO ÚCHYLNÉHO FAKANA!!!!!! SOS!!!!!
Tak pěkné počtení a hlavně u toho "strhujícího" děje neusněte =D.....

,,Omlouvám se, že jdu pozdě, ale musela jsem počkat, až mi zaschne lak na nohou." s profesionálním úsměvem vešla do místnosti Sára.
,,Jistě. To je pochopitelné, slečno." pokýval hlavou Brumbál a s desetiminutovým zpožděním zahájil poradu Fénixova řádu.
,,Sešli jsme se tu dnes, abychom-" začal Brumbál.
,,Bože, to je jak na pohřbu..." okomentovala to Sarah směrem k Tonksové.
,,Jsme tu, abychom se poradili, co podnikneme dál v boji proti Voldemortovi." změnil znění věty Brumbál.
,,Severusi, máte slovo." kývl na Snapea, který okamžitě vstal a přisunul si poznámky.
,,Pán zla něco plánuje. Velký útok. Bohužel zatím neznám časový údaj, ani kde se bude útok konat." přečetl Snape ze svých poznámek a posadil se.
,,Diskuse na úrovni..." zašeptala Sára.
,,Chce někdo něco dodat?" zeptal se Brumbál ze zvyku.
,,Ale jistě! Už jsem myslela, že se nezeptáte! Přednes tohohle netopýra byl opravdu úděsný!" zakroutila hlavou.
,,Já si vyprošššuji, aby mě nazývala-" začal Snape, ale Sára ho opět nenechala domluvit.
,,Sorry, vole!" zvedla ruce v obraně a mrkla na Tonksovou. Přesně podle jejího předpokladu, zůstal Severus Snape němě civět. Ještě nikdo v životě jej nenazval volem, a to urážek už vyslechl nepočítaně.
,,Pokračujte, slečno Blacková." vložil se do jejich počínající hádky Brumbál.
,,Jistě. Takže nejdříve bych chtěla upozornit na nezletilé osoby, které tento hovor poslouchají přes ultradlouhé uši. Zdravím tě, Weasley! Až bude tento drobný problém vyřešen, podělím se s vámi o své postřehy." prohlásila a s úsměvem na rtech poslouchala nadávky bradavických studentů. Ihned, jakmile Albus Brumbál aplikoval kouzlo proti odposlouchávání, razantně pohodila hlavou a odhrnula si uhlově černé vlasy z očí.
,,Informace podané tím starým netopýrem byly nedostačující. Ano, Voldemort plánuje velký útok. A podle mého informátora bude proveden na nejslabší stránku našeho ochranného programu - na nemocnici sv. Munga." dramaticky se odmlčela a dál přecházela po místnosti. Bradavický ředitel zamyšleně pokýval hlavou.
,,Informaci o útoku zná jenom pár pánových nejbližššších. KDO JE VAŠŠŠÍM ŠŠŠPEHEM?!?" zahromoval Snape.
,,Tajná informace." ušklíbla se Sára a pokračovala.
,,Dále existovalo podezření ohledně Voldemortovi nesmrtelnosti. Potvrzuji tuto domněnku. Pán zla JE nesmrtelný." divoce gestikulovala.
,,Jak to můžete dokázat?" zeptal se Remus Lupin.
,,Docela jednoduše! Voldemort si totiž vytvořil sedm viteálů. Ano, ten blázen si jich vytvořil SEDM! Nemá kontrolu nad svojí duší a nedokáže navázat spojení se zbylými šesti....pardon, pěti částmi duše." rozhodila rukama Sára.
,,Ano, velice pravděpodobné..." zamumlal Brumbál a ponořil se do toku svých myšlenek.
,,Jedno se totiž našemu zázračnému Harrymu Potterovi musí nechat - ten deník nemohl zničit lépe... Deník byl totiž jednou z částí duše..." odmlčela se a počkala, až si to osazenstvo pokoje urovná v hlavě.
,,Už z té skříně můžeš vylézt, Pottere, teď už si tě nedovolí vyhodit..." natočila pohled ke skříni, odkud posléze vylezl nervózní chlapec.
,,Jak jsi věděla...?" podivil se Sirius Black.
,,Instinkty zabijáka..." pokrčila rameny a otočila se k nim zády.
,,Získala jsem další dva viteály..." dodala.
,,Ten medailon!" vykřikl Harry.
,,Pálí ti to, Pottere. Ano, medailon. Medailon, který měla jeho matka na krku, než zemřela. Dědictví Salazara Zmijozela..." pronesla s jistou úctou v hlase.
,,Kde je teď?" zasyčel Severus Snape.
,,Moment....tady ho máte..." mávla hůlkou a na stole se objevil okrouhlý přívěsek.
,,Kde jste ho-" nenacházel slov Brumbál.
,,Kde jsem ho našla? Já ho nenašla! Za ten medailon můžete poděkovat tomu zavšivenému domácímu skřítkovi..." přiznala Sára a zadívala se na ten předmět s posvátnou úctou. Ne snad proto, že v něm byl uložen kousek té zlem prožrané duše, ale protože měl svoji historii. Historii sahající až do dob samotných zakladatelů...
,,Co s tím teď?" ozvala se žena, kterou Sára znala pouze od pohledu.
,,Dobrá otázka. Celý týden, kdy jsem měla domácí vězení, jsem se ten krám pokoušela zničit. Neúspěšně. A potom mi došlo, proč mi to nejde. Musí jej zničit Vyvolený.... To je důvod, proč jsem Harryho Pottera odsud nevyhodila na začátku porady. Protože tohle je jeho úkol... A stejně tak tento prsten...prsten s bájným kamenem vzkříšení..." máchla hůlkou a na stole se zjevil prsten s černým kamenem.
,,Kámen vzkříšení..." zašeptali unisono a fascinovaně hleděli na kámen.
,,Ale ani tento úkol není jediným důvodem, proč tu Harry Potter je... Zjistila jsem, kde se nachází další část duše... Ani Voldemort sám netuší, kde je..." stála otočena ke zdi.
,,Je v tobě, Harry..." pronesla pomalu a celá místnost ztichla. Strnula uprostřed pohybu.
,,Ne to není-" zavrtěl hlavou Harry.
,,Aby mohl být viteál zničen, musíš to vědět. Musíš chtít zemřít. Obětovat se. Správně by jsi na to měl přijít sám, ale nemáme čas... Zabít tě musí hůlka se stejným perem ptáka Fénixe, jaké máš v hůlce ty. Lidé se domnívají, že Fénix ztratil jenom dvě pera. Mýlí se. Ztratil tři. Jedno z nich na misi v Americe, když doručoval vzkaz. Bylo zabudováno do hůlky ze ebenového dřeva. A tu hůlku mám já. Tudíž tě zabije Voldemort nebo já. A ty se budeš chtít obětovat. Musíš si to přát CELÝM srdcem. Jinak zemřeš doopravdy. Musíš svoji nenávist soustředit na jediného člověka. Na všechny ostatní křivdy musíš zapomenout. Jen tak zničíš část duše Pána zla..." domluvila a aniž by se otočila na šokované lidi, odešla z místnosti. Bez jediného slova. O to víc znělo její prohlášení chladnokrevně, ledově...a pravdivě...
,,Ale to není možné! Já nejsem jako on! Nemám v sobě kousek jeho duše!" zařval Harry po jejím odchodu.
,,Podle mého názoru je ta teorie nepravděpodobná..." přihlásil se o slovo Lupin a povzbudivě se na Harryho usmál.
,,Bohužel je to pravda... ta dívka spojila všechny střípky, které jsem po celý život nasbíral..." tiše poznamenal Brumbál.
,,Co teď?" odkašlala si Tonksová.
,,Zůstanu tady a zasvětím Harryho do teorií, jak zničit viteály." pohladil si vous Brumbál.
,,Teorií?" vydechl nevěřícně Sirius Black.
,,Siriusi, já tě chápu, ale poslední čaroděj, který si vytvořil viteály, žil před pěti sty lety." bezmocně pokrčil rameny Brumbál.
,,No bezva..." zavrčel Harry.
,,Možná by sis měl promluvit se Sárou. Ví toho víc, než je nám ochotná přiznat..." zadíval se Brumbál na Harryho a dal mu tak najevo, že by měl odejít.
,,No bezva!" zasyčel Harry a práskl za sebou dveřmi. Vydupal po schodech do svého pokoje, rozrazil dveře a nakopl nejbližší židli.
,,Harry! Co se stalo?" vypískla Hermiona. Stočil pohled ke své posteli, na které seděl Ron s Hermionou, a dokonce i s dvojčaty Weasleyovými.
,,Prý se mám nechat zabít a jít se zeptat naší slavné Blackové, jak to mám udělat." shrnul to.
,,Co?" vyvalila oči Hermiona a Ron jen tupě zíral. Fred a George byli mimo obraz, tudíž jen těkali pohledem z jednoho na druhého. Harry jim to hezky popořádku vysvětlil, načež se mu Mia se slzami v očích vrhla okolo krku.
,,Co teď budeš dělat?" zeptal se George věcně.
,,Půjdu se jí zeptat..." netečně pokrčil rameny.
,,My jdeme taky. Tahle holka vypadá zajímavě, co Georgi?" šťouchl Fred do svého dvojčete.
,,Jasně Frede." vrátil mu šťouchanec George.
,,Jdu hned, ať to mám za sebou..." protočil oči v sloup Potter a neochotně se zvedl k odchodu. Fred s Georgem následovali jeho příkladu a po chvíli už všichni stáli na chodbě před jejím pokojem.
,,Zaklepej..." pokynul Harrymu jeden z dvojčat.
,,Proč já?" zdráhal se Harry a představoval si, jak ho Sarah Blacková odstřelí, jen co projde dveřmi.
,,Tak fajn. Na tři otevřeme. Jeden...dva...TŘI!" chytil za kliku Fred a vpadl do místnosti.
,,Neumíte klepat?" namířila mu Sára hůlkou na spánkovou kost.
,,Já jsem Fred a tohle je George. Weasleyovi." pomalu ukázal na sebe a na své dvojče.
,,Fajn. Sarah. Sarah Blacková." sklopila hůlku a zastrčila ji za lem riflí.
,,Ty někam jedeš?" rozhlédl se Harry po podlaze pokoje, na které se válely zpola zabalené kufry.
,,Jo. Jeden můj informátor má tip, ale bohužel je těžce zraněný. Jdu si hrát na zdravotní sestru. A co teda potřebujete?" zapnula jeden z deseti kufrů, sepnula zip a protáhla si záda. Samozřejmě že teď lhala, ale těžké svědomí z toho neměla. Chce to cvik...
,,Jak víš, že něco potřebujeme?" udiveně se zeptal George.
,,Protože jinak by sem nikdo ani nepáchl. Budu hádat. Chcete něco vědět, ale Brumbál vás poslal za mnou, že?" otevřela obrovskou vyřezávanou skříň a do nejbližšího kufru hodila kupičku černých triček.
,,Ano. Mám si prý zjistit něco o těch viteálech. Teď nemůžeš odjet!" přiznal se Harry a zamračil se.
,,O to co mohu a co ne, si rozhoduji zásadně sama. Navíc tobě bude trvat hodně dlouho, než se smíříš se smrtí. Nedokážeš se smířit ani se smrtí svých bližních, natož se svou vlastní..." natvrdo mu to řekla Sára.
,,JÁ JSEM SE S TÍM VŠÍM SMÍŘIL!" ohradil se Potter vztekle.
,,Ano? A co ten kluk, který zemřel loni? Co tvoji rodiče? Než budeš schopen splnit své poslání, tak musíš ujít ještě hodně dlouhou cestu..." zaklapla poslední kufr a začala svá zavazadla zmenšovat.
,,Takže odjíždíš?" naposledy se otázal Harry.
,,Ano." nastrkala si miniaturní zavazadla do kapes mikiny.
,,Sbohem. A postarejte se o Baby." rozloučila se a naposledy pohlédla k postýlce, ve které stála malá holčička.
,,Já se vrátím, prcku!" dodala ještě, a pak už byly slyšet jenom kroky na rozvrzaných schodech a zaklapnutí domovních dveří.
,,Jaký je tvůj první dojem, Georgi?" optal se Fred.
,,Ta holka je dračice, Frede...tajemně krásná dračice..." světácky pokýval hlavou George a Fredovi nezbývalo, než mu dát za pravdu.
,,Dračice? Tajemně krásná?" zašklebil se Harry kysele.
,,Tajemná je jednoznačně..." pokrčil rameny Fred.
,,Tajemná noční můra to je!" odplivl si Harry a vykráčel z pokoje.
,,Ale každopádně je to první člověk, na kterého nedělá dojem jeho jizva..." poznamenalo jedno z dvojčat.
,,Myslíš, že se urazila jeho ješitnost?" tipl si Fred.
,,Možná...kolik si vsadíš na to, že se ti dva nakonec usmíří?"
,,Čtyři galeony na to, že ne."
,,Platí!" plácli si na to a spiklenecky na sebe mrkli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tonks tonks | E-mail | Web | 21. července 2008 v 21:21 | Reagovat

sa nám to začína zamotávať-v tejto kapitole mi sára pripadala trochu ako mary-sue, ale len v prevej polovici-potom si to vyrovnala :D

2 Angela Angela | Web | 21. července 2008 v 21:25 | Reagovat

Dobrá kapitolka. A docela by mě zajímalo, kam má moje nová oblíbenkyně (Sarah) zamířeno.. :))

3 Tinka Tinka | Web | 22. července 2008 v 15:56 | Reagovat

Usnout? Při tomhle? Jak mám usnout když se u toho řehtám jak blázen? :-D

4 Lili Lili | Web | 22. července 2008 v 16:27 | Reagovat

bomba hned idem na dalsiu:)a napady ti nedochadzaju-ja by som toto nevymyslela ani keby som sa pos*ala

5 Nakuta Nakuta | Web | 23. července 2008 v 13:09 | Reagovat

Agi, bezvadný..uplně jiný pojetí.,..docela škoda,že odjela...

6 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 14. listopadu 2009 v 18:07 | Reagovat

zboznuju dvojcata wesleaovi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama