50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

12. kapitola - Všechno jednou končí...

5. června 2008 v 20:50 | Agnes Lore-Ley |  Žiješ jen jednou
Ano, všechno jednou končí....tímto se loučím se svou historicky první povídkou....
Ještě se tu objeví epilog....ach jo, moje první povídečka (áááá začínám být sentimentální!!!!)
Uvažovala jsem, jak to mám zakončit, ale nakonec jsem aplikovala ten slibovaný hepáč...prostě jsem si Julii nějak oblíbila, no...=D
No nic no, prostě vás prosím, abyste mi do komentů napsali, jak se vám líbila celá tahle kapitolovka...moc díky....
Nyní Juliino místo nahradí Sarah Blacková (už jsem sem dala prolog), měla by to být povídka ve stylu téhle, protože mě tenhle styl strááášně baví psát....
Jinak je tahle poslední kapitola věnovaná Nakutě, která mě vždycky dokopala k pokračování =D
Radši končím...sbohem Julio, měj se hezky....fňuk.....=D
PS: po dlouhém uvažování, jsem si odpustila erotickou scénu...chtěla jsem, aby to celé skončilo tak nějak.....něžně? =D Bože, jde to se mnou z kopce.....

Vrazila jsem si facku... Ale pořád jsem ho viděla!
,,On není mrtvý, on žije!!!" začala jsem radostně křičet. Remíček můj milovanej...
,,On žije? On žije? On prý žije! Petr žije!" začal křičet Remus. (pozn. aut. sledujete, jak se Agnes důmyslně zbavuje zrádců? =D)
,,Ne, Petr nežije, ty žiješ!" zavolala jsem v odpověď.
,,Petr nežije....Já žiju! Já žiju!!!" začal se radovat Rem. Bože, jde to s náma z kopce...
,,Kdo umřel?" nestihl to pobrat James.
,,Petr umřel!!" výskal Sirius.
,,Co se to tu děje??" vletěla do společenky McGonagalka.
,,Petr umřel! je mrtvý! Joooo! On umřel!" radovali jsme se.
,,Vy se radujete ze smrti svého spolužáka?" klesla McGonagalce čelist.
Než jsme stihli odpovědět něco nadmíru inteligentního, tak se probrala Lily, která dosud ležela v polovině schodů.
,,I love California!!!" začala křičet, načež se zřítila ze schodů.
,,Dost!" zařvala McGonagalka. Aby se jí něco nestalo, babě frigidní...
,,Všichni okamžitě do svých ložnic!" vztekala se.
,,A s vámi si to ještě vyřídím!" výhružně si změřila naši oslavující partičku.
,,Ale my máme v pokoji MRTVOLU!" zhrozil se Sirius. McGonagalová nesouhlasně zamlaskala, ale potom tento problém vyřešila radou, ať si ustelou ve společence.
Lily se probrala a začala se ptát, proč leží na zemi a není v ložnici.
,,Julio?" promluvil na mě tiše Rem.
,,Ano?" otočila jsem se s Hollywoodským úsměvem na rtech.
,,Já....ehm...chtěl bych si promluvit..." soukal ze sebe a rudnul.
,,Mluv." pobídla jsem ho.
,,Pojď!" chytl mě za ruku a odtáhl mě na chodbu.
,,Tak co jsi potřeboval?"
,,Já...chtěl jsem ti říct, že jsem moc hezká a fajn holka, ale..."
Tohle se nedá vydržet...asi na něj brzo skočím...ne, ovládnu se...tak jo, neovládnu se... Přitáhla jsem si ho za kravatu a útočně ho políbila... (pozn. aut. Jestli se ptáte, jak se útočně líbá, tak se zeptejte mého bývalého kluka...je to taková bestovní historka... O=D)
,,Ale co?" zeptala jsem se, když jsme se od sebe konečně odtrhli.
,,Ale tohle nejde...já...zničil bych ti život..."
,,Proč si to myslíš?"
,,Protože já...já...já jsem..."
,,Ty jsi ten koho miluju a nic na světě to nedokáže změnit..." šeptala jsem. Kde jsem si ksakru tyhle sentimentální kecy načetla??? Hmmm, to budu mít asi z těch venezuelských telenovel...
,,Já jsem vlkodlak." dokončil větu. První věc, která mě napadla bylo: V posteli bude zvíře. Ihned po této myšlence, ale následovala idea s alarmujícím obsahem: Není vlkodlactví pohlavně přenosné???
Tahle úvaha mě tak zaskočila, že jsem se rychle rozeběhla za Lily. Asi jsem úplně vymytá, ale vůbec mě nenapadlo, že si to Remus vyloží trochu jinak....
,,Lilýýýýýýýý!" vpadla jsem do ložnice.
,,Ticho!" držela se za spánky. Hele, ta je jak já po flámu....s ní ten chloroform dělá divy....
,,Lily, chtěla jsem se jen zeptat, jestli je vlkodlactví pohlavně přenosné..."
,,Moment! A neřvi tak!" chytla se za hlavu a nalila do sebe nějaký lektvar.
,,Já-" začala jsem, ale Lily mě rozhodným gestem ruky umlčela.
,,Tak, co jsi chtěla?" vyskočila už úplně zdravá Evansová. Začala hyperaktivně poskakovat po pokoji... Možná to s tím lektvarem nebyl zas tak dobrý nápad....
,,Jestli je vlkodlactví pohlavně přenosné." zopakovala jsem netrpělivě. Lily se začala šíleně smát a běžela do společenky. Proč sakra běží pryč a neodpoví mi??? Co si to ta svině zrzavá vůbec dovoluje???
Po chvíli jsem se šouravým krokem vydala za ní. Přišla jsem akorát včas, abych slyšela, jak nadšeně líčí Jamesovi: ,,A pak se mě zeptala, jestli je vlkodlactví pohlavně přenosné!!!"
Teda s ní ty lektvary a vůbec všechny chemikálie pěkně mávaj... Ona normálně sedí s Jamesem na jednom křesle! Udiveně jsem zakroutila hlavou. Jestli si tohle bude pamatovat...
Moment, proč tam Rem sedí tak strašně zkroušeně??? Ne, už nesedí zkroušeně, teď se prudce narovnal. Hmmm, vypadá, jako by mu někdo vrazil do zadku pravítko... Po Lilyině poznámce Poberti zmlkli. Jediným hlasitým projevem jejich přítomnosti bylo Lilyno pochechtávání.
,,Ona se ptala, jestli je vlkodlactví pohlavně přenosné?" vysoukal ze sebe zkoprnělý James.
,,Jo." rozesmála se Lilka naplno. Proč už sakra někdo nezmíní, jestli to přenosné je nebo není?!? Dělat tady ze mě vola to jo, ale odpovědět mi to ne...
,,Dobrej den vespolek." svalila jsem se vedle Rema, který na mě zíral dost vykuleně...
,,Co řešíte?" otázala jsem se s úsměvem. Přece jim nebudu vykládat, že jsem to skoro celé slyšela...
,,Jak ses ptala, jestli je vlkodlactví pohlavně přenosné..." chytla Lily další výtlem. Asi jí ty lektvary budu muset zatrhnout...
,,A je nebo není?" zeptala jsem se úplně vážně. Sirius vyvalil oči. Tohle chlapec asi nečekal. Co si myslí??? Že jsem nějaká jeptiška, či co???
,,N-není." vypadlo po chvíli z Jamese. No hurá! Konečně se někdo obtěžoval mi odpovědět!
Remus na mě pořád ještě nevěřícně zíral. A to hošánek zjistil jen tu slušnější část mých podlých plánů... Muhehehehe....=D
Teď nastala ta pravá chvíle pro další část mého geniálního plánu.
,,V tom případě je všechno v pořádku." zazubila jsem se. Poberti vyvalili oči ještě víc (a to bych před malou chvílí přísahala, že víc už ty oči vypoulit nedokážou...). Ale proč mám sakra pocit, že Remus něco tuší a má ze mě upřímnou hrůzu???
Obrátila jsem se na Rema. Koketně jsem se usmála. Rem vypadal, že každou chvíli zdrhne. Ale já ho nenechám. Má to spočítaný, chlapeček...
,,Reme, budeš se mnou chodit???" zeptala jsem se ho slavnostním hlasem. Sirius spadl z křesla. Lily se znovu rozesmála. Jamesovi spadly brýle do klína. Rem vypadal, že sebou brzy sekne.
,,C-cože?" vykoktal. Jsem snad ve škole pro mentálně postižené jedince, nebo co?
,,Jestli-se-mnou-budeš-chodit." odříkala jsem pomalu a zřetelně. Proč na mě všichni zírají jako na blázna? Vždyť jsme skoro na přelomu tisíciletí! Dneska je emancipace žen běžná věc! To jsem měla jako čekat až se Rem rozhoupe? Nebo snad čekat jako věčná panna až mě požádá o ruku? Ehmmm, tak to by asi stejně nešlo, protože pannou už nejsem hezkých pár měsíců... Bože, tohle je staromódní škola....
,,Tak budeš se mnou chodit nebo ne?" pronesla jsem už mírně netrpělivě.
Nic. Mlčel. Kam jsem se to probůh dostala???
,,Ano nebo ne?" přiblížila jsem svůj obličej těsně před jeho.
,,Ano." prohlásil pevně. Joooooo, joooooooooooo, JOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!
,,Vy spolu teď jako chodíte, jo?" zachichotala se Lily.
,,Ne jako, ale doopravdy. Se vším všudy." zamnula jsem si spokojeně ruce.
,,Reme, pak ti budu muset dát přednášku o sex-" začal Sirius. On si snad vážně myslí, že jsem neposkvrněná bílá lilie, či jak se to říká =D. Tak to se, bratříček, pěkně seknul....
,,Zadrž, bratře, zadrž!" rychle jsem ho přerušila.
,,Nechceš se jít projít, Juli?" zeptal se Rem. To abych vysadila ten antikoncepční lektvar, když začneme pracovat na malinkých Remuscích...
,,Jasně!" vyskočila jsem okamžitě.
Rem šel na chodbu a já ho následovala.
,,Kam jdeme?" zeptala jsem se po pár krocích...no jo no, jsem hrozně zvědavá...ale co se dá dělat...
,,K jezeru..."
,,Aha...a proč?" nechápala jsem.
,,Krásně se tam přemýšlí..." odpověděl mi. Hej, já chci dělat něco úplně jiného než přemýšlet. U jezera, při měsíčku v noci....a on chce přemýšlet?!? No to si za mě dělá srandu!!!
Došel k jezeru a sedl si pod strom. Rozvalila jsem se vedle něj a položila mu hlavu na rameno. Asi ho to dost překvapilo, ale nechal to být...zvyká si rychle =D...
,,Víš, že ses mi líbil od první chvíle?" oznámila jsem mu bez rozpaků. pobaveně na mne pohlédl.
,,A víš, že jsem od první chvíle věděl, že mě balíš?" odpověděl mi otázkou.
Hej to je nefér! On toho vola celou dobu hrál! A já se tady normálně ztrapňovala!!!
,,Tys to věděl? A dělal jsi nechápavého?" rozhořčeně jsem se mu podívala do očí. Sakra, proč mě vztek vždycky přejde, kdykoli se mi pohled zabodne do těch jeho kukadel...
,,Strašně mě bavilo tě sledovat, jak se snažíš." ušklíbl se. Začíná se nám pěkně vybarvovat...
,,Hmmm, to bylo určitě strašně vtipný..." zabručela jsem.
,,Ale když jsem hrál to divadlo s plísní, tak jsem se tam málem rozesmál... Ovšem dneska jsi mi teda vytřela zrak tou žádostí o chození..." zadíval se na hladinu jezera.
,,Proč si mě celou dobu tahal za nos?" nadechla jsem se vůně jeho sprchového gelu. Na něj se prostě nejde zlobit...
,,Myslel jsem, že tě to přejde..." řekl. V duchu jsem se pousmála. On to na mě celou dobu hrál...a já husa si myslela, že je blbej jak tágo...
,,Jak vidíš, tak nepřešlo....a mě se jen tak nezbavíš..." zašeptala jsem mu do ucha...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 5. června 2008 v 23:00 | Reagovat

bombáááááá!!!! fáákt, nádherná povídka, přečetla jsem si ji jedním vrzem a jsem totálně v šoku" skvělý!!

2 tija12 tija12 | E-mail | Web | 6. června 2008 v 6:46 | Reagovat

Senza. Málem jsem se při čtení svalila z židle na zem.

3 Angela Angela | Web | 6. června 2008 v 6:53 | Reagovat

Náááádherný! A Agnesko,  vůbec to s tebou nejde z kopce, právě naopak, mě příjde, že píšeš čím dál líp :)) Tahle kapitolka byla úplně úžasná.. tak nic no, končím s vykecáváním a padám do školy XD

4 nathalcek nathalcek | Web | 6. června 2008 v 14:21 | Reagovat

ty ma chces zabit co :D som sa skoro udusila smiechom na tom zaciatku :D vazne super :D skoda ze uz je koniec no...  tak sup epilog je to super poviedka :D

5 tonks tonks | E-mail | Web | 6. června 2008 v 15:08 | Reagovat

supa :)

tak remus to na nu hral...mal by dostat oskara :DDD

kedy bude epilog? ;))))

6 Nakuta Nakuta | Web | 8. června 2008 v 12:39 | Reagovat

promiň, že píšu se zpožděním..:) zato ti to vynahradím jedním velkým DĚKUJI a samou chválou, jelikož takhle kapitolovka byla naprosto bombová:D:D bude se mi po ní stýskat, fňuk:'-( Tvůj styl psaní je nezapomenutelnej:D budu na to vzpomínat ještě až půjdu do důchodu..:D:D hele, co kdybychom si koupili barák někde u moře, až nám  bude hooodně a zařídili si agenturu "U veselých bab"?:D:D:Dnebo by tam místo veselých mohlo být namazaných, blbých, zfetovaných..stačí si vybrat:D:D

7 maggie maggie | Web | 10. června 2008 v 20:03 | Reagovat

něžný?:Dfakt že jo...:Dhlavně ta žádost o chození...:D:Dzase skvělá kapča, jenom mě mrzí, že už je konec, ale zase mě uklidňuje, že lily s jamesem neumřou, pač to péťa zalomil dřív...:Dprostě geniální, no...:D:D

8 Mája Mája | 4. července 2008 v 12:48 | Reagovat

Super... :o)

9 Tracy Tracy | Web | 9. července 2008 v 11:41 | Reagovat

To bylo bombový, prostě skvělá povídka, já z ní prostě nemůžu.....škoda, že už to končí...mno nic dočtu epilog...

10 Gigi Gigi | Web | 23. července 2008 v 22:32 | Reagovat

úžasný:-D celou povídku okomentuju až u epilogu

11 Dromedka Dromedka | Web | 27. července 2008 v 23:45 | Reagovat

Přesunuju se tak rychle že píšu jen toto... super...

12 Sasanka Sasanka | Web | 1. září 2009 v 19:33 | Reagovat

Teda... Remus je pěkný číslo... nenapadlo mě, že to takhle zakončíš (mylsím velmi prohnaným remusem)... Asi jsem se do něj platonicky zamilovala,... nojo když čteš dvaáct kapitol o otm, jak je úžasný, tak ti nic jinýho nezbyde :D
teď ještě přečtu prolog a pak už to končí???? NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!! Já chci ještě tak o dvacet osm tisíc kapitol víc!

13 Sasanka Sasanka | Web | 1. září 2009 v 19:34 | Reagovat

Já jsem PÍÍÍÍČAAAAAA! Omlouvám se za to sprosté slovo. EPILOG si přečtu, samozřejmě! :D Panebože... x)

14 Nemenovaná blcha menom Vika Nemenovaná blcha menom Vika | 6. července 2011 v 15:54 | Reagovat

Ja... (výbuch smiechu - ďalej len vs).. sa ...(vs)... nemôžem....(vs)... prestať... (vs)... smiať!!!!! vďaka tejto poviedke sa na mňa sestra (ktorá teraz len tak mimochodom pozerá telku alebo počúva punk alebo hard rock alebo metal pesničky)pozerá ako na blázna a podľa mňa vážne uvažuje o tom, či na mňa zavolá psychiatra alebo odchyt besných zvierat.... čo už (mám ja to ale milú sestričku čooooooooo??? keby sme my dve so sestrou mali taký vzťah ako sirius a Julia - pekný, aby sme si pri každej hádke neskočili do vlasov (aby sme na seba nekričali ako zmyslov zbavené a nebili sme sa (prípadne si netrhali vlasy) a pod.) inak skvele napísaná poviedka čítam si ju už asi štvrtí raz a stále sa smejem.... ten kto ju píše musí mať úžasný zmysel pre humor (rozhovor s ňou musí byť riadna haluz)heh.....:D:D:D:)
      Zdraví tá, ktorá chce aby sa takéto poviedky písali častejšie a aby sa takýto skvelí... ehm... spisovatelia rodili častejšie.... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama