50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

Červen 2008

10. spřátelení - spřátelení s Baruuss

28. června 2008 v 19:59 | Agnes
Mám tu desáté jubilejní spřátelení (sama se divím tomu, jak jsem oblíbená...=D =D =D).
Spřátelení s Baruuss. Abych se přiznala, tak jsem od ní ještě nic nečetla (*kajícný výraz*), ale já to hned napravím, jen co se vrátím z prázdnin...
Tak děkuju za spřátelení a nenápadně mizím...
Dělejte, jako bych tu nebyla....
PS: Ještě bych vám chtěla říct, že spřáteluji jen s povídkářskými blogy...tak mi někteří prosím nepište o spřátelka....

2. kapitola - Jako v kýčovitém, akčním filmu...

27. června 2008 v 22:00 | Agnes Lore-Ley |  Blackovi jdou do nebe...
Pořád se loučím, ale zároveň stále přidávám nové a nové věci =D.
Jsem blázen. =D
Ale tohle je už vážně poslední, tak to pořádně okomentujte. Za ty dva měsíce by se tu tak 15 komentů objevit mohlo, ne?
Prostě je tu kapitola k Blackovi jdou do nebe.
Kýčovitá kapitola.
jako z mexické telenovely křížené s nepovedeným, akčním filmem. Ale potřebovala jsem to tam.
Je to přeplácaná kapitola, ale už mám všechno, co potřebuji, abych tu povídku mohla rozjet naplno. Objevuje se tam několik AUTP. Budou důležité pro další děj.
S touhle kačou nejsem spokojená. Není tam žádný vtip. Mám divnou náladu...ale je to lepší než nic, ne? =D (ale nějak si tím nejsem jistá....nic by možná bylo lepší...)
Prostě je to děěěěěěěěsnýýýýý!!!!!!!
Tak mi to pořádně zdrbněte =D

9. spřátelení - spřátelení s Lili

27. června 2008 v 15:02 | Agnes Lore-Ley
No tak jsem se spřátelila s další spisovatelkou - s Lili.
Nějak už nevím, co mám k těm spřátelkám psát... Zase hezké povídky, zase skvělá spisovatelka....hernajs, to je přece jasné, že se mi ten blog líbí! Jinak bych nepotvrdila to spřátelení ne?
No prostě je to úžasný blog s úžasnými povídkami, tak se tam určitě mrkněte....
PS: Tímto se definitivně loučím a ohlásím se vám až na začátku září. Přes prázdky prostě nic nenapíšu, protože nebudu v Čechách.... Tak snad jen vám popřeji hezké prázdniny, zamávám...a zmizím...
Mějte se hezky!!!!!
Agnes lore-Ley

Balada dvou 2/2

26. června 2008 v 18:03 JEDNORÁZOVKY
a zbytek....

Balada dvou 1/2

26. června 2008 v 18:02 | Agnes Lore-Ley a Nakuta |  JEDNORÁZOVKY
Je to tu. Měl to být SLASH, je to spíš romantika. Ale bude pokračování....a tentokrát SLASHEM prožrané pokračování....muhehehehe!
Je to o Siriovi a Removi. Omezení žádné. Jen líbání...příště to bude horší. To vám slibuji a svatosvatě přísahám...
Rema psala Nakuta, Siria já. Je to jen romantika s trochou psychologie. Podle mě je to trochu moc něžné...ale já přece nejsem kluk...natož gay =D
No nic. Berte to jako první pokus. pokus, kde jsou jen náznaky....ale to nevadí ne? Pro začátek....=D

8. spřátelení - spřátelení s Ajvitou

25. června 2008 v 17:29 | Agnes Lore-Ley
Hmmm....takže Ajvi....píše povídky (nečekaně =D). Hodně dobré povídky. Teď zrovna jednu zakončila. Krásný konec, i když smutný....ale to sem teď nepatří.
Prostě Spisovatelka s velkým S....

7. spřátelení - spřátelení s Nath

25. června 2008 v 13:09 | Agnes
Sedmé spřátelko - spřátelko s Nath (teda správně bych měla říkat Nathalček, ale neumím to skloňovat...).
Nevím co dodat k jejím povídkám, protože je čtu všechny a rozepisovat se o nich se mi vážně moc nechce...)
Prostě hezký blog, hezké povídky, super spisovatelka...stačí?


V. kapitola - Bezvědomí a svědomí

24. června 2008 v 17:10 | Agnes Lore-Ley |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
Napsala jsem kapitolu k Samantě. Ne proto, že by mě políbila múza, ale prostě proto, že jsem k ní už víc jak měsíc nic nepřidala...
Kapitola je kratší než obvykle...a taková...bez děje... Sam pořád řeší své pocity...a o tom je celá pátá kapitola....
Takže nic extra...
Ale já se snad polepším... =D
Stejně prosím o komenty...ju?

1. řetězák aneb zabte mě někdo!

24. června 2008 v 15:18 | Agnes Lore-Ley |  řetězáky
Tak jsem zkusila udělat první řetězák...doufám že byl zároveň poslední....

The stupid romantic story - Epilog

23. června 2008 v 17:28 | Agnes Lore-Ley |  The stupid romantic story
Toto je mé druhé zakončené dílko. Nepsala jsem ho dobrovolně, ale nějak mě k tomu donutila situace... O to víc mě překvapilo, že se vám docela líbila...(soudím podle komentářů =D)
Snad mě za ten konec nezabijete...ale prostě to sem nějak sedělo. Každé štěstí se jednou pokazí...přišla jsem na to teprve nedávno....
V anketě mi prosím hlásněte, jestli mám někdy nacvakat něco podobného, nebo raději ne. Nejsem žádná spisovatelka, ale docela by mě zajímalo, jestli by mělo smysl se do něčeho podobného pouštět...
Jinak moc prosím, abyste mi do komentů sepsali pocity z téhle povídky. Limit komentů nedávám, protože se mi to začíná protivit. Komu se to líbilo (nebo naopak), tak snad může zanechat alespoň jedno mizerné slovíčko ne?
PS: Ten konec se mi nepovedl. neumím psát depresivně. Já raději ty komedie...ale tohle jako komedie skončit nemohlo, to snad bylo jasné odzačátku...
PPS: Elizabeth na konci neumře, jen omdlí! =D (to mě jen tak napadlo, aby si ten konec někdo nevyložil špatně =D...)
PPPS: Celou povídku věnuji Ditě za to, že jsem ji vlastně psala jen kvůli jí a dementním sázkám...=D
PPPPS: Zjistila jsem , že mám nějak málo SB (opravdu překvapivé zjištění =D), takže jestli by se chtěl někdo z PRAVIDELNÝCH komentátorů (to je divné slovo =D) spřátelit, tak fofím napište...díky...vážně už mlčím =D
PPPPPS: nepředpokládám, že by se chtěl někdo spřátelit s tímhle hrozným blogem, ale zmínit jsem se musela (aby měla dušička pokoj =D)
Agnes Lore-Ley

Slzy andělů

23. června 2008 v 13:33 | Agnes Lore-Ley |  JEDNORÁZOVKY
Tohle jsem napsala těsně po tom, co jsme se dozvěděla o smrti již zmiňovaných známých. Nelíbí se mi to. Nevím, proč jsem to napsala. Původně jsem chtěla hlavní postavu zabít, ale nakonec jsem jí nachystala horší osud. Zůstane naživu, ale bude trpět. Její svědomí ji nakonec nedá spát...možná by se dalo napsat i pokračování, ale já rozhodně nebudu ten, kdo jej napíše (jestli ho vůbec někdy někdo napíše...).
Prostě jsem sesmolila první jednorázovku. Každý, kdy mě zná, možná očekává nějakou komedii. Opak je pravdou. Povedlo se mi napsat povídku o ničem. Dvě stránky popsané zbytečnými slovy, která postrádají význam... Vlastně ani nevím, proč to sem dávám...
Je to něco jako rozloučení s událostmi posledních dní. Už na to nebudu vzpomínat. Už na to nechci vzpomínat.... Asi brzy napíšu pokráčko k některé z kapitolovek...
No nic no, tak kdo chce, tak ať si ty hámotiny přečte...
PS: Věříte na anděly? Já občas... když jsem byla malá, tak jsem v ně věřila celým srdcem. Potom mě to přešlo. Ale teď...někdy mám pocit, že nejsem na všechno sama. Někdy mám pocit, že je tu někdo se mnou, že někdo hlídá mé kroky...asi jsem blázen...asi určitě....andělé jsou jen pověry...nebo ne? Co myslíte?

The stupid romantic story část 5. - POSLEDNÍ

20. června 2008 v 17:24 | Agnes Lore-Ley |  The stupid romantic story
Ahoj lidi, jsem tu s další kapitolou. Nenapsala jsem ji sama, pomáhal mi s ní kámoš. Potřebovali jsme přijít na jiné myšlenky a tohle byl učiněný balzám na duši...
To byste nevěřili, jaké šílené nápady jsme vymýšleli...nakonec jsme z toho udělali šlaďouškou romantiku. A to doslova.
Na chvíli jsme zapomněli na to, co se stalo.
Nečekejte žádné extra dílo - potřebovali jsme jen něco dělat, a tak jsme se vrhli na psaní....
Věnování: jednomu skvělému člověku, který umřel dneska ráno v 6 hodin.
Kdo četl včerejší oznámení, tak ví, že to byla kámošova sestra. Zase jsem brečela. Sára byla skvělá holka...byla jako má starší sestra...
Pamatuju si, jak jsme za ní v deseti letech přišla s kondomem v ruce a chtěla vědět, na co to je =D.
Je to strašný, že už není.... nemám ráda pohřby...asi se tam složím...
No to nic no...
Valete lettori a ať vás tohle nikdy nepotká...
Agnes Lore-Ley
PS: Ještě napíšu Epilog (snad už sama...)
PPS: Děkuji za ty komenty...opravdu potěšily...

Omlouvám se...ale není nálada...

19. června 2008 v 15:09 | pofňukávající Agnes Lore-Ley |  OZNÁMKA
Chtěla jsem dneska něco napsat...ale nejde to. Nemám žádnou spisovatelskou krizi, ani nic podobného, ale prostě mi nejde psát. Nemám ráda takovéhle výmluvy, ale vážně to nejde.
Ptáte se proč? Mému hodně dobrému kamarádovi z dětství spadl svět. Jeho rodiče a starší sestra jeli na dovolenou...a už se nevrátili. Havárie-máma mrtvá namístě, táta umřel při převozu, sestra bojuje v nemocnici o život. Kámošovi zbyli jen děda, babička a mladší bratr. Jeho sestra má vážná zranění a nedávají jí ani 3% šance na přežití. Jeho sedmiletý brácha nemůže pochopit, že rodiče se už nevrátí....
Kámoš se z toho úplně složil. Na patnáctiletýho kluka je to moc. Já je všechny znala. Byli jako má rodina...a je to strašný....
Je to poprvé, co mi kluk brečel na rameni. Byla jsem u toho, když jim to oznámili. Brečela jsem taky.
Proč umírají takoví skvělí lidé, a ti, kteří by si smrt zasloužili tu dál moří vzduch?
Prostě nemám na nic náladu. Před chvílí se k nám dostala zpráva, že stav jeho sestry se ještě zhoršil. Je v bezvědomí, má popáleniny,má vnitřní krvácení a jestli to přežije, tak je velká pravděpodobnost, že už nebude moci nikdy chodit. Nebo to přežije a možná se nikdy neprobere z bezvědomí...nikdo nemůže říct nic najisto....
Kámoš je z toho úplně na dně. Jsem s ním a snažím se ho trochu podržet. Všichni se snažíme být silní, ale...nejde to. Brečím s ním. A on mi před chvílí řekl: ,,Káťo, nebreč, to bude dobrý."
Utěšovat bych měla já jeho a ne on mne...a jak má vysvětlit mladšímu bráchovi, že polovina jejich malé rodiny je mrtvá?
Omlouvám se, ale vážně nemám na psaní komedií ani náladu. Vypadám jako zombie a náladu mám na bodu mrazu. Nevím kdy se z toho stavu vyhrabu, ale pokusím se z toho všeho vykopat co nejdříve.
Život je nahovno a pánbůh je debil....
Ještě jednou se omlouvám, čekám naštvané komentáře od několika lidí......
Je mi blbě. Všechny jsem je znala. Loni jsem s nimi byla na dovolené.
Už tu nejsou....a to je to nejhorší....
sorry
upřímně zdrcená Agnes Lore-Ley

Když se člověk ožere, dělá divné věci...=D

17. června 2008 v 20:16 | Agnes Lore-Ley |  JÁ, JÁ, JÁ, JENOM JÁÁÁ...
Heh, tak ten výlet dopadl přesně tak, jak jsem očekávala =D. Ožrali jsme se do němoty =D. Jj, Fernet, Whisky s Kofolou, Vodka s džusíkem, beton, Amundsenka atd. tekly proudem. Zrubali jsme se jako prasata =D. Ovšem o tom jsem psát nechtěla. Nechtěla jsem psát ani o tom, jak jsem se probudila v cizí chatce, hlavu jsem měla jako střep a ležela jsem pod nenáviděným spolužákem =D. Řeknu vám to takhle: S trhnutím se probudím a rozhlédnu se po chatce. Au! Okamžitě se chytnu za hlavu a pomalu si uvědomím, co se děje. Jsme po flámu. Pomalinku přrjíždím pohledem po pokoji. Cizí chatka, spolužáci, spolužačky... Pak nahmatám v kapse papír. Skopnu ze sebe Martina, zvědavě ho rozbalím (ten papír!) a začnu číst. Je to psané mojí rukou! Já ve stavu největší ožralosti psala básničku! Psala jsem o tom, o čem jsem si myslela, že jsem se přes to už přenesla. Psala jsem to tak, jak jsem to v tu chvíli cítila.... Já z toho chytla výtlem! Takový blbiny! Ani se to nerýmuje, je to zmatečný a je to o ničem, ale já vám to sem dám, protože to se u toho pobavíte.... =D
Nakuta bude vědět, o čem to je....
Příjemnou zábavu přeje Vaše aspirinem nadopovaná Agnesa =D
PS: básničky vůůůbec psát neumím, tak to prosím vás neberte vážně =D
PPS: do komentů mi napište, co na ty opilecké kecy říkáte =D
PPPS: další kapitola bude tak za dva dny, protože jsem na výletě naspala dohromady cca 3,5 hodiny...takže jdu chráááápat (a to jsme se z toho výletu vrátili o den dříve, protože nám permanentně pršelo...)

Rozcestník kapitolovek...

14. června 2008 v 18:25 | Agnes Lore-Ley |  KAPITOLOVKY
Zderec lidi! Tohle je mé poslední poselství před tím, než odjedu =D. Ale nebojte, ve středu jsem tu jako na koni (to jsem vás potěšila co...=D). No, takže jsem udělala nový rozcestník. Není to nic moc, časem to dopiluju a dodám obrázek ke Grog suň krok... Snad je to alespoň trochu ucházející dílko....

1. kapitola - Co já? Já nic!

13. června 2008 v 16:07 | Agnes Lore-Ley |  Blackovi jdou do nebe...
Ahoj, ještě než odjedu na vícedenní výlet, tak vám sem dávám kapitolu k povídce Blackovi jdou do nebe. Doufám, že až se vrátím, tak tu najdu fůůůůru komentů. Jinak si mě nepřejte!
V anketě si rozhodněte, k čemu chcete další kapitolu.
Už musím jít, čas mě tlačí...
Mějte se blaze.... Agnes

The stupid romantic story část 4.

12. června 2008 v 17:03 | Agnes Lore-Ley |  The stupid romantic story
No takže... je tady další kapitola k téhle povídce. Já osobně ji považuji za nejhorší kapitolu mé spisovatelské kariéry ... A že to je kariéra dlouhá (necelé 2 měsíce ...)...
No prostě je tahle kapitola:
na začátku: divná a nudná, protože začíná až měsíc poté, co skončila kapitola minulá...
uprostřed: trapná (zase jsem psala všechny blbosti, které mě napadly...a v konečné fázi to nemá děj a je to místy až trapárna...ale nějak mi to už nejde předělat...)
na konci: uspěchaná a nepropracovaná... A ještě ke všemu je děěěsně krátká...
Pochybuji, že se vám bude líbit, ale chci s touhle povídkou už definitivně seknout, protože mě absolutně nebaví psát, ale současně mě deprimuje, když vidím tuhle kraťárnu nedopsanou... Jsem divnej člověk...
Je to předposlední kapitola. To je definitivní rozhodnutí...romantika prostě není nic pro mě a v konečné fázi to je víc trapné než romantické...
Tak ať si to ti odvážní, kteří jsou ochotni riskovat duševní újmu, přečtou...
Věnování: Angeléééé, protože je to vyděračská mrcha, jaké není rovno
Odpočívejte v pokoji... Vaše Agnesa
PS: Komenty potěší...zaručeně potěší (nebylo to v nějaké reklamě? =D)

6. spřátelení - spřátelení s Tonks

12. června 2008 v 14:52 | Agneska =D
Ahoj lidi! Možná se divíte, proč sem píšu, když jsem napsala, že nic nepřibude, dokud u kapitoly k Grog suň krok nebudou alespoň 4 komenty.... (uf to byla dloooouhá věta )
Prostě tu mám spřátelení s Tonks.
Takže Tonks....je autorka tohohle designu....píše moc hezké povídky (a její songfic byl naprosto geniální...)...je to slovenská autorka, ale to by neměl být problém....
Z jejích povídek žeru hlavně Pomstu srdce (v originále Pomsta srdca )
No, tak toť asi vše...
A ještě něco mimo mísu: Jedeme se školou na vícedenní výlet (odjíždíme v sobotu v 6:30 = úča je magor)...no a prostě...jestli tu ty čtyři komenty nebudou do soboty, tak si na další kapitolu počkáte o pár dnů déle.... A navíc...sice už je klasifikace zhruba uzavřená, tak teď mi pro změnu zabírá čas plánování výletu . Třeba se nemůžeme dohodnout, kolik vezmeme chlastu (já vím, že je to hrooozně důležitý...). Takže mě tu asi chvilku neuvidíte...to vás to mrzí, co???
Valete lettori!!! Vaše milovaná (pche, to určitě...jste si mě s někým spletli ne?) Agnes Lore-Ley

Prvááá-a-a-áááá kapitoláááááá

10. června 2008 v 19:41 | Agnes Lore-Ley |  Grog suň krok
Ahojky lidi, hlásím se opět do služby! Asi jsem se zbláznila, protože s Nakutou rozjíždím společnou úchylnou povídku. Je to úchylárna prvního stupně, takže nic pro slabé povahy! =D
Tahle povídka je zářný příklad toho co vznikne, když své síly spojí perverzní frustrované úchylačky....
Kapitoly nebudou přibývat nijak extra často, protože to píšeme přes ICQ.
Jinak v nejbližší době nehodlám začínat nic nového a budu se věnovat rozepsaným povídkám...
Tak se do toho začtěte, ale upozorňuji, že jsou to jen nesmyslné žvásty postrádající jakýkoli smysl či děj...
PS:V anketě si hlásněte, k jaké povídce mám hodit další kapču, ALE NEPŘIDÁM VŮBEC NIC, POKUD TADY NEBUDOU ALESPOŇ 4 KOMENTY!!!!
Taky vás mám ráda...