50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

The stupid romantic story část 1.

26. května 2008 v 12:07 | Agnesa |  The stupid romantic story
TAK JSME SE OŽRALA....A VSADILA. Slibuji ti bože, že už budu do konce mýho bídnýho mrzkýho zkur*enýho života abstinovat! Já se totiž vsadila, že napíšu ROMANTIKU!!!!!! Chápete? Já a psát romantiku!!! No, ale protože zpívat nehodlám (anyste to pochopili, tak sem teď vložím své komenty z Nakutina blogu =D):
Agnes Lore-Ley, Včera 20:37
další kapitola k žiješ??? Si ze mě děláš pr*el ne? Já tendle tejden dopisuju písemky asi z 6ti předmětů a ty furt buze*uješ s Žiješ!!! Navíc jsem se, já kráva nehorázná, vsadila, že dokážu napsat i něco nechutně romantickýho protože podle kámošky Dity umím psát jenom:
a) parodie
b) prasárny (který raději ani nezveřejňuju =D)
Takže mám tak 14 dní co dělat!!! Z toho plyne, že Žiješ bude až za hoooodně dlouho =P
Taky tě mám ráda, Ovečko! Pusu, Agnes =D
Agnes Lore-Ley, Včera 21:03
Trhni si se zmutovanejma koníčkama!!! Já musim tu romantiku napsat absolutně bez porna, uchyláren a rádoby vtipnejch keců! Já jsem úplně blbá, že jsem se vsadila, že to zvládnu, páč to nezvládnu! Bez prasáren a parodií ani ránu! No, ale zase zrovna tuhle sázku si nemohu dovolit prohrát, protože jsem se vsadila, že jestli to projedu, tak o velké přestávce zazpívám na chodbě serenádu!!! Já ZAZPÍVÁM!!! To bude maso...ostuda až do sexty...=D
To je vidět, jak moc jsem byla namol, když se tahle prokletá sázka uzavřela! Todle bude ostuda jak prase Wilbur...
a ještě je podmínkou, že ta Mary Sue bude procítěná až na půdu...a jsem v loji...jediný procítěný scény, který zvládám, jsou ty erotický...=D. Drž mi palce... Agnes
Tak, pochopili jste můj problém??? =D Popravdě, začala jsem to psát, ale nějak mi to Dita nechtěla uznat. Na můj první pokus o romantiku mi řekla, že nechce žádný příběh o José Armandovi a Rosalindě. Na můj druhý pokus mi řekla: ,,Tohle není romantika, tohle je porno!"
Tak sem dávám svůj třetí pokus a doufám, že mi to jako romantiku uznáte =D. trochu se mi ta povídka protáhla, takže ji sem dám po částech, protože najednou se to nedá vydýchat...=D
Hlásněte mi prosím v anketě! Jestli nasbírám 10 hlasů, tak Dita půjde požádat matikářku o registrované partnerství a to přímo uprostřed hodiny...=D
No nic no, tak sem dávám tu první část:
ps: nevíte o nějkým bettoušovi? Zjistila jsem, že opravování chyb fakt nebude má parketa....a tohle jsem po sobě raději ani nečetla, jinak by hrozila smrt vyzvracením vnitřností =D

Elizabeth Nelsonová vyšla na zápraží rodinného domku. Pohledem přejela pečlivě posekaný trávník, čerstvě zastřižené živé ploty a nakonec našla to, co hledala. Udělala pár kroků vpřed a sebrala noviny, které roznašeč ledabyle hodil přes plot. Rozhlédla se, jako by hledala ještě něco. Po chvíli se pousmála a ze schránky na dopisy vytáhla další naviny, které ovšem nesly zvláštní název Denní věštec. Poslední spojení se světem kouzel, pomyslela si v duchu.
,,Dobrý den slečno Nelsonová!" zavolala na ni přes plot sousedka.
,,Slečno Nelsonová..." zopakovala si potichu. Bylo jí 32 let, ale stále byla svobodná. Nynějším přátelům říkala, že nepotkala toho prince na bílém koni. Jen jedna z mnoha lží jejího stereotypního života...
,,Dobrý den, paní Hortonová!" s úsměvem zavolala v odpověď.
Žila na předměstí Londýna, kde se všichni víceméně znali....nebo si to alespoň mysleli...
,,Mami?" ozvalo se z domu.
,,Ano?" zvolala směrem k domu a omluvně se zatvářila na paní Hortonovou, která si evidentně chtěla popovídat.
,,Volala Mary, že prý sehnala lístky na ten rockový koncert a ptala se, jestli půjdu s ní. Mohu?"
,,Jen běž, Emily, alespoň bude doma klid." ušklíbla se. Konečně bude mít doma klid...podívá se na béčkové romantické filmy....plánovala si Liz.
,,Díky mami!" vyběhla blonďatá asi čtrnáctiletá dívka před dům. Očividně nesdílela matčino nadšení pro romantiku a stupidní seriály...povahově byla velice podobná svému otci, ale naštěstí, po Elizabeth zdědila smysl pro spravedlnost, a také věděla, kde končí legrace...
Vzhledově se velmi podobala matce, ale otcovy rysy nezapřela. Po lopatky dlouhé vlasy měla staženy čelenkou, což ale nezabránilo tomu, aby jí několik málo pramenů spadlo do obličeje. Většina lidí ji hodnotila slovem roztomilá.
Přehodila si batoh přes jedno rameno, přátelsky kývla na sousedku pomalou chůzí se vydala do domu své kamarádky Mary, bydlící o dvě ulice dále.
Liz jen smířeně zakroutila hlavou, až se jí též po lopatky dlouhé vlasy rozletěly na všechny světové strany. Naštvaně si je odhodila dozadu. I když si před pěti lety nechala po pás dlouhé vlasy zkrátit a začala nosit serióznější oblečení, stále ji lidé považovali za Emilynu starší sestru. Její tvář si, navzdory času, uchovala půvabné dívčí rysy...
Elizabeth se přestala zabývat svými myšlenkami a vrátila se zpět do domu. Sedla si ke stolu, na kterém měla nachystanou snídani. Uchopila do ruky šálek čaje a rozmotala do ruličky zkroucené kouzelnické noviny.
Pohodlně se opřela, podívala na první stranu a...šálek se roztříštil o kachličkovou podlahu.
Nevnímala, že se jí vlahý čaj rozlil na halenku a vyrábí tam mapy světa, ani že z jejího oblíbeného hrníčku zbylo pouze pár střepů...
Zděšeně zírala na nadpis sahající do půli první strany: Azkabanský vězeň Sirius Black je opět na svobodě!!!
Takhle seděla ještě asi pět minut.
,,Sirius Black je opět na svobodě. Opět na svobodě. Na svobodě..." opakovala chraplavým hlasem.
Zprvu věřila v jeho nevinu, ale časem...objevily se pochybnosti...důkazy hovořily za vše...přiznávala si, že on je skutečně tím vrahem....ale ve skrytu duše stále doufala...
,,Nikdo tady neví, kdo doopravdy jsem..." uklidňovala se.
,,Nikdo z mudlů neví kdo jsem a nikdo z kouzelníků neví kde jsem..." ujišťovala se nahlas.
Vyhodila rozbitý hrníček a sklidila ze stolu. Poté se vydala do ložnice. Zhroutila se na postel a mlčky koukala na tenoulinkou prasklinku ve stropě. Poslepu nahmatala dvířka od nočního stolku a po chvilce usilovného hledání vytáhla zaprášené fotoalbum. Jak je to dlouho, co jej otevřela naposledy? Tři roky? Anebo snad i víc?
Pomalým pohybem ruky setřela vrstvičku prachu. Rozklepaně přečetla zlatý nápis na hřbetu: ,,Jsme tví přátelé, jsme tvá rodina."
Z oka jí ukápla slza. Obrátila na první stranu. Z fotky na ni mával James Potter. Na spodní polovině strany bylo chlapeckým písmem napsáno: Pro moji malou setřičku Eliz, její bratr James.
Ano, nejmenovala se Nelsonová...její pravé jméno znělo Potterová - Elizabeth Potterová. Elizabeth Potterová, o tři roky mladší sestra nebelvírského chytače Jamese Pottera.
Oknem do místnosti zavanul letní větřík a otočil na další list.
Z něho se na ni usmívala zrzavá dívka se zelenýma očima. Úhledným rukopisem bylo napsáno: ,,Pro mou nejlepší kamarádku (a nyní i švagrovou), díky které jsem poznala Jamese v pravém světle, se slovy - Nic není, jak to na první pohled vypadá... věnuje Lily Potterová".
Rychle otočila na další stranu. Hleděla na obrázek ročního chlapečka se zelenýma očima, který si hrál se zlatonkou. Pod fotkou se Lilyným krasopisným písmem tkvělo: ,,Pro tu nejlepší tetu." a místo podpisu byla otisknuta dětská ručka.
Liz se zadívala z okna. Vzpomínky tolik bolely... Povzdechla si a pokračovala dál...
Ze třetího listu se na ni rozpačitě zubil Rem.
,,Pro holku, která byla jako má mladší sestra. Remus Lupin"
Dlouze přemýšlela, jestli má otočit.
,,Musím se tomu už konečně postavit." dodala si odvahy a prudce trhla papírem. Její oči se okamžitě spojily s těmi bouřkově šedými. Začaly jí téci slzy. Nepotřebovala si číst, co je tam napsáno, věděla to. První dva roky po smrti svého bratra si to četla pořád dokola.
,,Pro tu, kterou jsem jako jedinou miloval, miluji a navždy milovat budu. Sirius Black."
Sirius Black - ten, který zradil a který jí ukradl srdce.
,,Proč?" potichonku zašeptala do tichého pokoje.
,,Proč? pronesla důrazněji, ale odpovědí jí bylo jen cvrlikní ptáčků venku za oknem.
,,TAK PROČ?!?" zakřičela do prázdna.
,,Proč..." špitla a zabořila hlavu do polštáře. Chtěla usnout, ale nedařilo se jí to. Vzpomínky se draly na povrch. draly se jí do myšlenek s takovou vervou, jako by ji někdo trefoval tenisákem do hlavy. Nedaly se ignorovat... Oddala se tedy minulosti...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

PROSÍM, MOC MOC PROSÍM, JESTLI VÁM TO PŘIJDE ALESPOŇ TROŠINKU JAKO ROMANTIKA, TAK MI TU HLÁSNĚTE, JINAK BUDU MUSET ZPÍVAT NA ŠKOLNÍ CHODBĚ!!!!!

CVAK 100% (73)

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 26. května 2008 v 13:04 | Reagovat

Vždyť to vůbec není hloupý XD Ze začátku jsem se trošku nemohla zorientovat v postavách, ale to bude tím, že mám horečku =DDD Jo a ty jsi taky z Ruska?

2 Lili Lili | Web | 26. května 2008 v 14:10 | Reagovat

moja taketo stavky je zivotu nebezpecne uzatvarat!!neboj viem o tom svoje....

ale ak ta to potesi (a vytrhne z totalneho trapasu) tak som hlasla v ankete ale vazne je to super len by to chcelo nijake pokracko ale inak very good!

3 čikita čikita | Web | 26. května 2008 v 16:27 | Reagovat

Já sem z toho fakt vytlemená....jako néé,že bys to nenapsala hezky,ale když si vzpomenu jak píšeš normálně XD Jinak doufám ,že to bude happyend... a pokud ne ,tak..... =D

4 Nakuta Nakuta | Web | 26. května 2008 v 17:09 | Reagovat

Pánečku ty seš ale romantická dušička myšáčku:D :D XD ne hele, je to super napsaný..tvým nezapomenutelným okecaným humorem, kterej miluju:D:D ....ale zpívat bych tě chtěla vidět, někdo mi to musí nahrát na video.:D:D

5 Tvoje zlato Dita Tvoje zlato Dita | 27. května 2008 v 15:43 | Reagovat

Kateřino Anno! Ty mě tady popisuješ jak nějakou cvaklou romantičku! Ale musím uznat, že se ti to pekelně povedlo...asi bych si měla jít nacvičovat tu scénku, protože s tímhle příběhem tu sázku nejspíš vyhraješ =(. hele a jestli napíšeš ještě tak cca 4 části, tak ti slibuji, že už se ani slovíčkem nezmíním o tom, jak jsi tomu kreténovi zasranýmu ten jeho ichtilskej rypák krásně zmasakrovala =D...

6 Tracy Tracy | Web | 10. července 2008 v 8:49 | Reagovat

Jejda vona se s tebe ještě vyklube romantická dušička, ale tak napsaný je to v celku slušně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama