50% lidí vidí svět růžově....ti ostatní drogy neberou...

III. kapitola - Postrach Zmijozelu nebo postrach ZE Zmijozelu?

12. května 2008 v 15:52 |  Nemohu s Tebou být, nemohu bez Tebe žít...
Jsem zpátky ve službě! Ručičky sice pořád neslouží tak jak by měly, ale začínám si zvykat. Jinak ve škole furt frmol, propadám z občanky atd.atd... No tak snad jenom K-O-M-E-N-T-U-J-T-E a nestěžujte si na moje blbý hemzy, protože já vás nenutím to číst...
Snad brzy nashle
Agnes Lore-Ley

,,Samantha Alison de La Fontaine!" rozezněl se síní hlas profesorky s takovým prastarým drdolem na hlavě. Nasucho jsem polkla a vykročila směr mrňavá stolička. V uších mi ještě pořád duněl ten upjatý hlásek, njn je tady skvělá akustika =D...
,,Takhle starého jsem tu dlouho nikoho neměl..." brblal klobouk
,,A navíc s dítětem...kam já bych tě jenom zařadil..." Pohledem jsem sklouzla k SPÍCÍ (zase =D) Amélii a prozatím jsem se do jeho monologu nevměšovala. Pohledem jsem hledala známé tváře v místnosti. Remus s Lily na mě zuřivě mávají, Siriusovi z jeho davu fanynek vykukuje jenom hlava, James si opět cuchá háro a přiblble se tlemí... Málem bych vynechala Cissu, která se usmívá jak měsíček na hnoji. Nejspíš mám na ni špatný vliv =D... Zmijozelští na ni koukají, jako by byla stižená leprou. Pravděpodobně se už rozkřiklo, jak jsme se vítali ve vlaku. Pozornost soustřeďuji ke klobouku, který po chvíli tich a počal rozebírat moje vlastnosti.
,,Jsi statečná, to ano, ale raději se rizikovým situacím vyhýbáš obloukem..." Teď jsem se urazila! Přece nejsem sebevrah, když to zavání průserem tak v tichosti mizím, co na tom komu vadí???
,,...chytrá také jsi, ale na Havraspár to nevidím, moc by jsi vynikala svým temperamentem...do Mrzimoru by jsi též nezapadla...zbývá tedy Zmijozel a Nebelvír... ááá tady to vidím, ji velmi ctižádostivá...ať je to tedy...ZMIJOZEL!" zařval klobouk a já se vydala k zelenému stolu, od kterého se ozýval zdrženlivý potlesk.
,,Ahoj." práskla jsem sebou vedle Cissy, kterou z druhé strany okupoval Malfoy.
,,Ahojky Sam! To jsem ráda, že jsi se dostala do Zmijozelu a ne k těm krvezrádcům..." švihla znechuceným pohledem k zlatočervenému stolu. Zahleděla jsem se tam též. Do teď jsem se přímému pohledu na nebelvírský stůl úspěšně vyhýbala. Ooouuu, jsem klikař, na první pokus jsem se střetla s Remusovým rozpačitým pohledem. OK, jdu na druhý pokus... Opět zvedám oči od jídla a i na tu dálku spatřím Siriusův prazvláštní pohled. Sklopím zrak k strašně zajímavé večeři a dnes již nenajdu odvahu. Nenajdu odvahu se jim podívat do očí. Už chápu, proč mne Moudrý klobouk poslal do Zmijozelu. Je na čase se začít chovat jako Zmijozel a budovat si respekt. Pohrdlivě a znechuceně jsem se zakoukala na Goyla.
,,Cisso, omluvíš mne? Nějak mě přešla chuť k jídlu..." okatě jsem se zadívala na Goyla. Narcissa jen s pochopením kývla.
,,Luciusku, půjdu Samanthu doprovodit do společenské místnosti." obrátila Ciss svou pozornost na peroxiďáka. Ten na mne jen vrhnul podmračený pohled, což jsem ale nemohla jenom tak přejít, a proto, když jsme kolem něho procházely, zašeptala jsem mu do ucha: ,,Neboj se, Lucíku, Cissa na tebe bude čekat..."
Zrudl vzteky a já se urychleně klidila k Narcisse, ze které jsem už viděla jen blond vlasy zahýbající za roh.
,,Cíííísóóóóó! Póóóóóčkéééééééééj!" utíkala jsem a stěží popadala dech. Amélie pořád spala. Ani tohle ji neprobralo... Pomalu si začínám zvykat, že mohu používat pouze pravou ruku, protože v levé nonstop chovám smrádě. No jo, není to zrovna nejkrásnější přezdívka pro mimino, ale věřte, je nejvýstižnější...=D
Ciss konečně zpomalila a já s ní srovnala krok. Jak může někdo mít tak dlouhé nohy???
Pomalu, ale jistě, začínám mít depkovní náladu. A tohle plesnivé sklepení mi na radosti taky nepřidá...
Stojíme před obrazem Salazara Zmijozela a pomalinku nám docvakává, že neznáme heslo. Já toho Malfoye zastřelím! Ááááá...uklidni se, uklidni se.....ááááá klid zhluboka dýchej... (tohle neříkám nahlas, tak špatně na tom ještě nejsem, označujme to jako boj rozdvojené osobnosti =D).
Cissa si sedla na tu kamennou slizkou špinavou studenou podlahu (haha, prý podlahu! NORMÁLNÍ SLIZKÝ ŠUTRY TO JSOU!)
,,To už to vzdáváš?" divím se a obhlížím terén.
,,Jo." rezignovaně zahuhlá a dodá něco o návratu do Velké síně. Tohle mě totálně probralo. Jít škemrat k Malfoyovi o heslo? Ani omylem! Mám svou hrdost! a jde se intrikařit...
,,To si říkáš Zmijozel, Cisso? Pravý Zmijozel se nikdy nevzdává!" zahraju na její ego a vturánu už stojí před obrazem a tipuje heslo:,,Bazilišek, Salazar Zmijozel, hadí jazyk...mudlovský šmejd..."
Nic nezabíralo. ,,Podělanej Brumbál, taky mohl udělat primusem někoho jiného než Malfoye!" ulevila jsem si.
Salazar na obraze se uchechtl a otevřel obraz. Ciss se rozesmála na celé kolo a po chvíli ze sebe dostala: ,,T-to hes-heslo bylo po-podělanej Bru-Brumbál?"
,,Ne, ale hrozně se mi líbilo..." odvětil jí Salazar a my se v záchvatu smíchu dostaly dovnitř.
Celkem se mi to tu zamlouvalo, až na to, že tu nikde nebyla okna. Hmmm, ale dalo se to čekat, jsme přece v podzemí...
Rozvalily jsme se v křeslech, vyčarovaly si dvě sklenky červeného vína (jo, já vím, při kojení se chlastat nemá...=D)a já odnesla spící (pořád =D) Amy k sobě do ložnice.
Vedle mé postele stála dětská kolébka. Probůh! Ten Brumbál snad žije sto let za opicema! Po pár nevydařených pokusech se mi podařilo kolébku přeměnit na obyčejnou dětskou postýlku.
Vrátila jsem se k Cisse a začaly jsme živě diskutovat. Náš rozhovor přerušil až Malfoy, který vpadl do společenky se zástupem prvňáků za zadkem.
,,Copak Malfoyi, vedeš si školku? Nebo je to snad všechno tvoje?" křikla jsem na něj (normálně mám i pud sebezáchovy, ale respektujte fakt, že jsem už měla něco málo upito =D).
Lucius se překvapeně otočil k našim křeslům.
,,Jak jste-"
,,Jak jsme se sem dostali, Luciprde?" dokončila jsem za něj větu. Chudák, asi musí být v hodně velkém šoku, když se zmohl na pouhé přikývnutí.
,,Tady Cissa začala balit Salazara, a ten děda nás pustil právě když se chystala pochválit jeho mužnou hruď. Viď Ciss?" hodím očkem po smíchy rudé spolusedící.
Teď už na nás nezírá jen Malfoy, ale všechny ročníky od třetího nahoru.
,,Nedělej tady ze mě vola!"vzpamatoval se Lucius.
,,Já??? To bych si nikdy nedovolila, bobánku..."obhajuji se přehnaně sladkým hlasem. Už téměř klidná Narcissa se znovu zhroutila v nefalšovaném záchvatu smíchu. Usrkla jsem červeného vína, vzpomněla si na dobré vychování a křikla na Malfoye.
,,Lucíííí, dáš si taky?" kývla jsem hlavou ke sklenicím. Malfoy na mě jen mlčky zíral a pravděpodobně přemýšlel, co mu chci do toho vína zamíchat navíc. Nepochybujte o tom, že si před Cissou nechtěl zkazit reputaci, dávno by už vyslal pár nepříjemných kouzlíček.
Já blbec jsem si ale znovu rýpla: ,,Bobíšku, nezlob se, není to zdravé na srdíčko, víš?" mluvila jsem s ním jak s tříletým fakanem. No a to jsem asi malinko přepískla, protože Lucius afektovaně vytáhl hůlku. Ale jak už řekl klobouk, krizovým situacím se umě vyhýbám. Chytila jsem Ciss a za pár sekund jsme se smíchy svíjely na posteli.
,,Chu-chudák Lu-Luciusek! Jak jsi mu řekla bobíšku...já myslela, že bouchne!" tlemila se.
,,Jo, to bylo skvělé, nebo jak si myslel, že ho podvádíš s obrazem!" přikyvovala jsem.
,,O-on si myslí, že ho podvádím s obrazem?" vykoktala oči rozšířené hrůzou. Nenechte se mýlit, Cisse to normálně dost pálí...teda když se zrovna nejedná o Malfoye =D.
,,Jo." vypálila jsem natvrdo. Narcissa v okamžiku vylétla z místnosti a já, stojíc mezi dveřmi, sledovala scénu ve společence.
,,Lááááskóóóó!!!" přilítla Ciss k Malfoyovi.
,,Hmmmm?" ani se neobtěžoval otočit.
,,Já jsem ti jen chtěla říct, že tě nepodvádím s obrazem." zkroušeně na něho pohlédla. Bože! Tak teď se ukázalo, ž Cissa je přírodní bloncka, protože nikdo jiný by tohle NIKDY neřekl. Malfoy se na ni podíval jako na blázna a potom pohledem vyhledal moji nedůležitou osůbku. A že to musel být krásný pohled, protože jsem si ruku narvala až do jícnu, abych se nezačala nahlas smát. Nakonec se otočil na Narcissu: ,,Já vím zlatíčko, ale už běž spát, ať jsi na zítřejší noc fit..." zašeptal jí do ucha. Tak a teď se ptáte, jak to vím, že jo? Úplně jednoduše! Umím odezírat ze rtů! Šikovná věcička, to mi věřte...
Cissa se přiblble zachichotala a odcupitala do naší společné ložnice.
Druhý den:
,,,Cisso, vstávej!" budím ji.
,,Ještě mě nebuď, Lucí..."
,,Cisso, no tak, nestihneme snídani! A neříkej mi Lucí, uráží mne to!"
,,To jsi ty, Sam?"
,,Ne, svatá Máří Magdaléna."
,,Aha, tak to jo."
,,To byl vtip, jasně že jsem to já."
,,Já jako Máří Magdaléna?"
,,Ne, já jako Sam, ne jako ta děvka."
,,Sam je děvka?"
,,Sakra Cisso, už se prober!"
,,Říká Máří Magdaléna?"
,,Okamžitě vylez, nebo tě poleju ledovou vodou!"
,,Luciusku, ty jsi Máří Magdaléna?"
Tohle bylo i na moji trénovanou bránici moc.
,,Ci-Cisso, nes-nestihneme lek-lektvary...!"
,,ÁÁÁ a to mi říkáš až teď? Panebože, to už je hodin! To jsi mě nemohla vzbudit dřív? Vždyť nestihneme snídani! ÁÁÁ nestihnu se namalovat! Ty mrcho, ty už jsi nachystaná!..." ječela Cissa a zuřivě pobíhala po pokoji. Jako bychom snad měli šanci to stihnout...
Amélie zase (nebo spíš ještě pořád =D) spala.
Snídani jsme doopravdy nestihly a na dvouhodinovku lektvarů jsme dorazily jentaktak. Všichni přítomní si nás měřili pobavenými pohledy. a že se bylo na co dívat (v mezích slušnosti =D)!
Já- rozcuchaná (za to může Protiva), s botami v jedné ruce (zkusili jste někdy sprintovat na sedmicentimetrových podpatcích?), mokrá od hlavy k patě (opět Protiva).
Cissa taktéž mokrá, taktéž rozcuchaná. ona ale narozdíl ode mne byla silně nalíčená, takže v konečné fázi vypadala, jako by ji někdo propleskl. Amélii jsem nechala v ložnici a stavím se za ní o přestávce. Začala jsem si kouzlem sušit oblečení, rukou jsem si uhrabávala vlasy a zároveň jsem se snažila si nazout boty bez použití horních končetin. Cissin make-up odstranil Malfoy jednoduchým Pulírexo a zbytek Narcissa udělala stejně jako já. Najednou se odněkud vynořil obtloustlý nesympatický učitel. Bujaře se usmíval na všechny strany. Chtělo se mi zvracet. Tohle bude ještě zajímavá hodina...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 čikita čikita | 18. května 2008 v 15:55 | Reagovat

Joo,taky dobrá povídka,ale kdyby byla v Nebíčku  bylo by to lepší...třeba by se mohla nechat přeřadit...vydírat klobouček,nebo tak ňák.=)

2 Nakuta Nakuta | Web | 18. května 2008 v 16:31 | Reagovat

honem další:D

3 Dromedka Dromedka | Web | 28. července 2008 v 0:39 | Reagovat

Zvláštní... :D Mě jen přijde zvůáštní ta její role matky... :D Jako povídka skvělá a vtipná, lae ona mi tam moc nesedí... :D Je pozdě a asi melu z cesty, tak si z toho nic nedělej :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama